Hodnota vysokoškolského vzdělání klesá, ukazuje studie ostravských ekonomů

Na pozicích, které neodpovídají úrovni jejich vzdělání, pracuje podle odborníků z Ekonomické fakulty VŠB-TUO 53 procent českých zaměstnanců, 56 procent lidí pak působí mimo svůj obor.

„Výsledky ukazují nárůst podílu převzdělaných zaměstnanců z 27 na 37 procent. Tento trend naznačuje, že vzdělanost populace roste rychleji než možnosti jejího uplatnění na trhu práce,“ upozornil jeden z autorů studie, působící na Katedře ekonomie, Martin Krejčí.

Poukázal, že pokles hodnoty vysokoškolského vzdělání kvůli přesycenosti trhu práce absolventy některých oborů vysokých škol má dvojí dopad. Na jedné straně vede k neefektivnímu využití veřejných výdajů na vzdělání, na druhé pak vytváří potenciál pro budoucí ekonomický růst založený na znalostech.

Ekonomové ale poukázali, že „převzdělanost“ nepostihuje všechny skupiny obyvatel stejně. „Nejvíce se týká žen, vysokoškoláků a absolventů některých oborů,“ sdělil Jiří Balcar, docent z Katedry ekonomie.

„Například 40 procent žen pracuje na pozicích s nižšími nároky, než odpovídá jejich vzdělání, zatímco u mužů je to o šest procent méně. Ženy také častěji než muži pracují mimo svůj vystudovaný obor,“ doplnil Balcar s tím, že nejvýraznější nesoulad je u vysokoškoláků, kde 60 procent pracuje na místech vyžadujících nižší úroveň vzdělání, než dosáhli.

To znamená, že například zaměstnanec s magisterským titulem zastává pozici vyžadující jen bakalářské vzdělání.

Z údajů, které ekonomové zjistili, vyplývá, že nejčastěji pracují na pozicích, které neodpovídají jejich vzdělání úrovní ani oborem, absolventi uměleckých oborů a humanitních, společenských i přírodních věd. Naopak absolventi pedagogických, technických a zdravotnických oborů pracují na místech, která jejich vzdělání odpovídají nejvíce.

Nesoulad mezi vzděláním a uplatněním na trhu práce ovlivňuje i mzdy. „Zaměstnanci s vyšším vzděláním, než vyžaduje jejich pozice, mají nižší mzdy, než odpovídá jejich kvalifikaci. Rok nadbytečného vzdělání tak přináší třikrát menší nárůst mzdy než rok vzdělání potřebný pro danou pozici,“ vysvětlil Krejčí s tím, že problém lze zmírnit lepší koordinací mezi vzdělávacím systémem a potřebami trhu práce.

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta uvedl, že studii ostravských ekonomů nemá ministerstvo k dispozici, nemůže ji proto zhodnotit.

„Situace, kdy lidé nepracují v oboru, který vystudovali, však není nijak výjimečná a zcela jistě se netýká výhradně vysokoškolsky vzdělaných osob,“ poznamenal a dodal, že u středoškolských absolventů je míra uplatnění v oboru vysoká hlavně u hutníků, slévačů, strojařů a mechaniků, ve většině krajů dosahuje 60 procent.

„U maturitních oborů ošetřovatelství se zaměstnanost v oboru pohybuje dokonce okolo 80 procent,“ nastínil.

Při hodnocení efektivnosti dosaženého vzdělání je podle Augusty nezbytné vzít v potaz celkovou úroveň nezaměstnanosti jednotlivých skupin lidí podle vzdělání.

„Ve druhém čtvrtletí letošního roku tvořili vysokoškolsky vzdělaní lidé pouze 14 procent z celkového počtu nezaměstnaných, jejich míra nezaměstnanosti byla jen něco málo přes jedno procento proti více než 12 a půl procentu u osob se základním vzděláním,“ upozornil mluvčí ministerstva a dodal, že také míra dlouhodobé nezaměstnanosti je u vysokoškolsky vzdělaných osob výrazně nižší než u osob s nižším stupněm vzdělání.

„Dalším aspektem, který je nutné zohlednit, je rostoucí poptávka po kvalifikovaných pracovnících vlivem technologického pokroku a očekávaný vznik několika stovek tisíc nových pracovních míst, která budou vyžadovat nové dovednosti, včetně intenzivních rekvalifikací,“ uzavřel Augusta.

Za připomenutí stojí i nedávno zveřejněné jiné šetření. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) získaná v rámci posledního sčítání lidu v roce 2021 ukazují přímou souvislost vzdělání a prosperity. Struktura vzdělávání se v čase výrazně proměňuje, během 20 let se snížil podíl osob se základním, a to i neukončeným vzděláním z 23 na 13 procent populace nad 15 let. Počet lidí s maturitou vzrostl za stejnou dobu pouze mírně na zhruba třetinu.

Výrazně přibylo vysokoškoláků, a to z 9 na téměř 19 procent. Nejvyšší podíl osob s vyššími stupni vzdělání má Praha, kde vysokoškolsky vzdělaní představují třetinu osob nad 15 let. Na pováženou je ale situace v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde v řadě obvodů obcí s rozšířenou působností tvoří lidé se základním vzděláním zhruba pětinu osob.