Článek
„Toto přírodě blízké řešení může dokonce obnovovat již zaniklá hnízdiště cílových druhů nebo rozšířit a podpořit ta stávající. Potvrzuje to 180 ptačích hnízd, která jsme dosud napočítali,“ uvedla koordinátorka projektu Zuzana Musilová z Fakulty životního prostředí ČZU.
Dvouletý projekt financovaný z výzvy tzv. norských fondů tak přinesl inovaci, která podporuje hnízdění chráněných i ubývajících druhů.
Zanikání původních hnízdišť
P0roblémem totiž je, že přirozená hnízdní prostředí pro vodní ptáky zanikají, případně mají vlivem eutrofizace mokřadů horší kvalitu - jsou proto „nedostatkovým zbožím“. Pomocí umělých plovoucích ostrovů lze tento nedostatek kompenzovat a vytvářet alternativní hnízdní možnosti.
Likvidovat bychom měli jen nejzávažnější invazní druhy rostlin, doporučují odborníci
Celkem 20 umělých plovoucích ostrovů instalovaných na rybnících v Jihočeském kraji a na severočeských nádržích již podle mluvčí ČZU Karly Mráčkové využily k hnízdění tyto druhy vodních ptáků:
- racek chechtavý (127 hnízd),
- rybák obecný (28 hnízd),
- polák chocholačka (5 hnízd),
- polák velký (3 hnízda),
- zrzohlávka rudozobá (1 hnízdo),
- potápka roháč (5 hnízd),
- kachna divoká (8 hnízd),
- husa velká (2 hnízda)
- a slípka zelenonohá (1 hnízdo).
Plovoucí ostrovy také obnovují společná hnízdiště racků, rybáků a kachen, kde díky aktivní obraně hnízd racky a rybáky dochází k méně útokům predátorů na hnízda, je zde proto vyšší pravděpodobnost úspěšného vylíhnutí mláďat.
Orlům se letos na Vysočině daří
Řešitelé projektu nicméně zaznamenali na některých lokalitách rovněž devastaci ostrovní vegetace býložravými druhy vodních ptáků, jako jsou labutě a husy.
Završeným projektem každopádně umělé plovoucí ostrovy nekončí. Opatření proti devastaci vegetace býložravými druhy a výzkum predace (interakce, ve které jeden druh z vazby těží a druhý strádá - pozn. red.) na plovoucích ostrovech řeší navazující projekt výzkumného týmu v rámci výzvy Prostředí pro život Technologické agentury ČR.
Umělý plovoucí ostrov
Plovoucí ostrov o základní ploše 32 m2 vytváří konstrukce celkem 16 dílů gabionových sítí, které fixují rohož z kokosových vláken. Kokosová rohož slouží ke snazšímu uchycení vodních rostlin, např. ostřic, sítin, vodních kosatců.
Lehká gabionová konstrukce zajišťuje dostatečnou pevnost odolávající přírodním podmínkám. Plovoucí ostrov je nadnášen plováky a ukotven pomocí tvárnic k rybničnímu dnu.
Umělý plovoucí ostrov
Technologii plovoucích ostrovů, jejichž životnost se pohybuje v řádu desítek let, vyvinuli partneři projektu ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a. s. Partnerem projektu ČZU je též Norwegian Institute for Nature Research (NINA).
