Hnědé uhlí dokáže udržet vodu na polích, tvrdí vědci

První metoda počítá s využitím hnědého uhlí a tzv. hydroabsorbentu na polích, druhá rovněž s touto speciální látkou, kterou se obalí semena.

„Důležité je, že jsme tyto postupy již v praxi úspěšně otestovali hned na čtyřech místech Moravy a víme, že fungují,“ řekl Právu Petr Salaš ze Zahradnické fakulty brněnské Mendelovy univerzity. Do projektu se zapojila i brněnská technika a dvě zemědělské výzkumné firmy.

Pomoci by mohlo v první řadě využití hnědého uhlí neboli lignitu, který se desetiletí dobýval na Hodonínsku.

„Lignit je složením podobný rašelině a může příznivě ovlivnit fyzikální a chemické vlastnosti půdy, dokáže též zadržet vodu. K tomu jsme přidali hydroabsorbent s názvem Hydrogel, tj. speciální přípravek na zadržování vody v půdě, s předpokladem, že oba přípravky se v půdě doplní. Výsledek by měl znamenat lepší podmínky pro růst rostlin v půdě, vhodné právě pro poškozené půdy, např. v suchých podmínkách,“ přiblížil Salaš.

„Dvacet let jsme se na fakultě věnovali neenergickému využití lignitu, který se donedávna těžil na jižní Moravě. A jedním z možných využití je právě použití v zemědělství jako podpůrného prostředku pro rozvoj půdní organické hmoty,“ poznamenal k tomu Miloslav Pekař z Fakulty chemické Vysokého učení technického (VUT) v Brně.

Možná tak lignit najde překvapivě v zemědělství větší uplatnění než v minulosti, kdy se jím topilo.

Druhé řešení je technicky náročnější, využívá tzv. peletizaci v zemědělství. Při ní se k semenům rostlin, např. jetelovin či travin, přidávala hnojiva. Těmi, mj. i hydroabsorbentem, se semena obalí a po výsevu jim usnadňují růst. Hydroabsorbenty je možné využít i při výsadbě dřevin při zalesňování.

„Když se obalené osivo vyseje do půdy, zaprší nebo se zaleje, hydroabsorbent nabobtná, a když semeno začne klíčit, má k dispozici ihned zdroj vody. Kořínky totiž okamžitě vyhledají hydroabsorbent, napojí se na jeho strukturu a čerpají vodu,“ vysvětlil Salaš.

Hydroabsorbent je zde tedy součástí směsi, do které ve spolupráci s německou firmou Feldsaaten Freudenberger výzkumníci obalili osivo vybraných jetelovin a travin. „Tato firma měla technologii na obalování osiva. Řekli jsme si, že by to bylo zajímavé a prospěšné využít v českém zemědělství,“ doplnil Salaš pro Novinky.

„Takže jsme vytipovali rody, druhy a v Česku dostupné odrůdy jetelovin a travin, ty jsme poslali do Německa obalit a pak jsme optimalizovali technologii využití na základě našich maloparcelových a později – ve spolupráci se soukromým zemědělcem – i poloprovozních pokusech,“ popsal.

Nové postupy mohou pomoci nejen zemědělcům, ale i firmám zabývajícím se údržbou městské zeleně, popřípadě lesníkům. Např. v Masarykově lese, který se táhne na sever od Brna a je největším souvislým lesním porostem v Česku, vysadí ročně půl milionu sazenic stromů. V uplynulých letech třetina a někdy až dokonce polovina těchto sazenic kvůli suchu uhynula. Ve formě mokré injektáže se dají hydroabsorbenty využít i při revitalizaci stromů a keřů ve městech.

Postupy se léta testovaly na travních porostech na čtyřech místech s odlišnými půdními i klimatickými podmínkami, a to v Hodoníně, Lednici, Troubsku a Zubří. Výzkum podpořila Technologická agentura ČR, která jej v říjnu ocenila. Projekt „Revitalizace zemědělské půdy v oblastech ČR ohrožených suchem“ se stal vítězem ceny za rok 2022 v kategorii Společnost jako projekt s největším významem pro společnost.

Samotný projekt koordinovala Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity. Spolupracovala s Fakultou chemickou VUT a s firmami OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. Zubří a Zemědělský výzkum, spol. s.r.o. Troubsko.

„Jediným zdrojem vody jsou u nás srážky, takže zemědělec už nemůže sázet jen na to, že zaprší, ale musí kalkulovat s tím, aby vodu měl. Bez takovýchto projektů se proto v budoucnu neobejdeme,“ prohlásil na závěr klimatolog Jaroslav Rožnovský z Mendelovy univerzity, jenž se dlouhodobě zabývá dopadem sucha na krajinu.