Článek
„Zákon je zásadním milníkem v ochraně přírody,“ okomentovala to Lenka Fryčová, expertka ze středoevropské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Úbytek o desítky procent
Podle evropského komisaře pro životní prostředí Virginijuse Sinkevičiuse ubývá hmyz ve velké části Evropy „děsivou rychlostí“. Některé výzkumy dokonce uvádějí, že ho od konce 90. let ubylo o 80 procent, řekl v rozhovoru pro web Politico.
Podle eurokomisaře je ve špatném stavu celkem 80 procent evropských ekosystémů, tedy míst se specifickými a přesně vybalancovanými podmínkami, ve kterých rostliny, živočichové – i člověk – společně žijí.
Klimatická změna a intenzivní zemědělství způsobují razantní úbytek hmyzu, zjistila studie
Vědeckých důkazů pro to přibývá každým rokem. Úbytek lesního a lučního hmyzu jako včely nebo čmeláci v Česku a Německu je jen jeden z příkladů. Třeba v Číně už kvůli tomu musejí včely zastoupit „armády lidských opylovačů“, tj. dělníků s malými štětečky, které rostlinám v rozmnožování a plození pomáhají.
„Vrátit přírodu zpět“
Evropská komise nicméně připravila návrh, který vyžaduje, aby země EU do roku 2030 společně obnovily 20 procent svých ekosystémů a také splnily individuální cíle pro konkrétní druhy. Na zemědělskou půdu by se měli zase vrátit ptáci, zastavit by se měla decimace zmíněných včel a jiných opylovačů. K tomu má přispět obnova rašelinišť, mokřadů, lesů a přirozených toků potoků a říček.
„Rašeliniště, řeky, mokřady či lesy jsou životně důležité jak pro biologickou rozmanitost a zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu, tak pro člověka. Příroda mu poskytuje vodu, zdroje, je důležitá pro zdraví a psychiku. Abychom zajistili stabilitu ekosystémů nezbytných i pro naše vlastní přežití, musíme přírodu obnovovat v co největším měřítku,“ shrnula Fryčová.
Včelstva přežila zimu bez velkých ztrát, hrozí ale varroáza, upozorňují vědci
Ochrana přírody je podle ní sice potřebná, není však dostačující k zachování přírodní rozmanitosti. Je potřeba obnovovat narušené ekosystémy a takzvaně vrátit přírodu zpět. Nyní to tedy má být poprvé, co se někde obnova přírody stane zákonnou povinností.
Podle Romany Březovské z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se jedná o konkrétní příspěvky EU k plnění Úmluvy o biologické rozmanitosti.
„Ta je velmi aktuální i s ohledem na české předsednictví, které bude v prosinci v Montrealu hovořit za EU na globálním summitu, kde má vzniknout obdoba tzv. Pařížské klimatické dohody, ale tentokrát pro biodiverzitu,“ zmínila.
OSN: Důležité ukazatele klimatické změny jsou na rekordní úrovni, poslední roky jsou nejteplejší
Kroky podporující druhovou rozmanitost jsou podle vědců zároveň i důležitými prvky v oblasti přizpůsobování se změně klimatu. „Úbytek biodiverzity a změna klimatu jsou spojené nádoby a je proto potřeba v obou oblastech prosazovat taková řešení, která pomohou mírnit aktuální klimatickou krizi i krizi druhové rozmanitosti,“ pokračovala Březovská.
Omezení pesticidů
Druhou součástí návrhu je omezení používání zdraví škodlivých pesticidů v zemědělství, ale třeba i v péči o městskou zeleň. Komise navrhne snížit do roku 2030 množství chemických přípravků na ochranu rostlin o 50 procent.
Málo ekologické, kritizuje EK Česko za vyplácení zemědělských dotací
„Je důležité připomenout, že se zatím jedná o návrh, který bude dál projednávat Evropský parlament a pochopitelně také zástupci jednotlivých členských zemí včetně Česka. Může se tedy ještě více či méně proměnit,“ upřesnila Truchlá.
Protesty se podle ní dají očekávat hlavně od zemědělců, kteří pesticidy na svých polích zatím používají. Méně škodlivé alternativy jsou v tuto chvíli pro ně nákladnější variantou. I proto má Evropská unie počítat s finanční podporou, která by měla přechod k šetrnějšímu nakládání s půdou usnadnit.
Polovině druhů krokodýlů hrozí vyhynutí. U želv jsou to až dvě třetiny
„Obnova původního rázu české krajiny, ke které mokřady, remízky, háje a pestrost hmyzu nebo ptactva neodmyslitelně patří, má také velkou podporu české veřejnosti. Zatímco u jiných opatření na ochranu klimatu jsme v rámci EU spíš skeptičtější, na naší přírodě nám velmi záleží,“ doplnila Truchlá.
Projekt České zájmy v EU společně realizují odborníci z organizací STEM (Ústav empirických výzkumů), AMO (Asociace pro mezinárodní otázky), Europeum (Institut pro evropskou politiku) a Evropa v datech.
Europoslanci přibrzdili Green Deal
Zákon o obnově přírody má být i jednou z priorit tuzemského ministerstva životního prostředí pro předsednictví ČR v radě EU v druhé polovině tohoto roku.
