Článek
Mnohé výzkumy vývoje klimatu ukazují, že zvyšování emisí skleníkových plynů je příčinou zvyšování průměrné povrchové teploty světových moří o 0,17 stupně Celsia každých deset let a také za zvednutí hladin o 2,3 milimetry mezi lety 2005 a 2010.
Tající led ohrožuje ostrovy
Zvedání hladin v důsledku tání polárního ledu ohrožuje desetinu světové populace žijící v nízko položených oblastech. Ohroženy jsou karibské ostrovy, Maledivy a ostrovní skupiny asijského Pacifiku.
Více než 180 států světa jedná o nové globální klimatické dohodě, která má vstoupit v platnost v roce 2020 a která má zajistit, že se průměrné globální oteplování v tomto století udrží pod dvěma stupni Celsia. To je podle vědců minimální požadavek, pokud mají být odvráceny katastrofální důsledky globálního oteplování.
I přes největší snahu hladina stoupne o 14 cm
Ale i kdyby byly prosazeny ta nejambicióznější omezení emisí, nestačila by na zastavení zvedání hladin moří, které bude podle vědců pokračovat i po roce 2100. Rostoucí teploty totiž pronikají do hloubek oceánů, kde se voda otepluje a pak dlouhodobě ohřívá i vrchní vrstvy.
Vědci spočítali, že i kdyby se podařilo globální teploty při prosazení nejpřísnějších opatření postupně mírně snížit, hladina moří by se do roku 2100 zvedla o více než 14 centimetrů. Naopak pokud budou provedena jen minimální opatření proti globálnímu oteplování, hladina moří by mohla stoupnout o více než 32 centimetrů.