Historický úspěch. Vědci zdárně přenesli embryo do těla samice nosorožce bílého

Šéf projektu BioRescue Thomas Hildebrandt věří, že první mládě nosorožce bílého severního by se mohlo narodit za dva až tři roky.

Narození takřka vyhynulého zvířete očekává do tří let také vedoucí mezinárodních projektů Zoo Dvůr Králové Jan Stejskal. „To je optimistický odhad,“ poznamenal Stejskal ve středu v Berlíně.

Cílem projektu je zachránit před vymřením nosorožce bílého severního - na světě žijí jen dva známí zástupci tohoto poddruhu, a to dvě samice Fatu a Nájin narozené v zoologické zahradě ve Dvoře Králové. Fatu a Nájin žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta. Právě zde vědci provedli loni 24. září průlomový zákrok, kdy vložili dvě embrya do těla Curry, samice nosorožce bílého jižního.

„Trvalo mnoho let, než se nám to podařilo. Jsme nadšení, že teď máme důkaz, že tento přístup funguje. Je pro nás hořké, že tento milník byl potvrzen za tragických okolností, při nichž došlo k úhynu náhradní matky a mláděte. Jsem si ale jistý, že tento úspěšný krok je obratem ve snahách o záchranu severních bílých nosorožců a středoafrických ekosystémů,“ řekl Hildebrandt o přenosu embryí.

Tato technika dobře funguje u lidí a také u domestikovaných zvířat, v případě dvoutunových nosorožců byla ale zcela neprobádaná.

Hildebrandt zdůraznil, že úspěch přišel v pravý čas, protože vědci spěchají, aby se se mládě nosorožce bílého severního narodilo brzy.

„Chtěli bychom, aby mláďata ještě žila společně s Nájin a Fatu, aby se naučila sociálnímu chování svého druhu. Přestože embrya mohou být uchovávána v tekutém dusíku po velmi dlouhou dobu, spěcháme, abychom přivedli na svět mládě severního bílého nosorožce - po tomto prvním úspěšném embryotransferu se to může stát realitou za dva až tři roky,“ dodal.

Podle ředitele královédvorské zoo Přemysla Rabase mají vědci naplnění projektu na dosah. „Ušli jsme za posledních pár let velký kus cesty a učinili řadu významných kroků. Naučit se odebírat vajíčka nosorožce, převážet je z Afriky do Evropy, oplodnit uchovaným spermatem a také zamrazit. Nyní se podařilo úspěšně vložit do náhradní matky snadněji dostupné embryo příbuzného jižního bílého nosorožce. Je to skutečně předposlední krok. Zbývá nám totéž dokázat s embryem severního nosorožce,“ uvedl v prohlášení.

Zoo ve Dvoře Králové, jak Rabas připomenul, je jediné místo na světě, kde se v minulosti podařilo přirozeně rozmnožit nosorožce bílého severního.

„Také díky tomu a především díky ohromnému úsilí mezinárodního týmu odborníků se nyní může s pomocí asistované reprodukce podařit zachránit fakticky vyhubený druh,“ konstatoval Rabas.

Jak proces nyní probíhal? V září odborníci vložili do těla samice Curry dvě embrya vytvořená spojením vajíčka a spermie v italské laboratoři Avantea v Cremoně. Původní embryo bylo konkrétně vytvořené z vajíčka samice Elenor žijící v belgickém parku Pairi Daiza, spermie pocházela od samce Athose ze Zoo Salcburk v Rakousku.

Od září do listopadu byla Curra nepřetržitě sledována. Samec nosorožce bílého jižního Ouwan, který je sterilní a který vědcům svým zájmem o samici sloužil jako indikátor ideálního času pro přenos embrya, se samici skutečně přestal věnovat. To byla první známka možné úspěšné březosti.

Naplánovanému vyšetření na konci listopadu se ale Curra nedožila, protože uhynula. Oblast Ol Pejety zasáhly extrémní deště, které podle vědců pravděpodobně souvisí se změnami klimatu. Voda zaplavila část výběhu, což přispělo k rozšíření bakteriové infekce. Na bakteriovou infekci uhynul i Ouwan.

V Currině děloze vědci zjistili 6,4 centimetru velký plod samčího pohlaví. Rozbor DNA v Berlíně na počátku ledna potvrdil, že plod pocházel z embrya, které vědci do těla samice vložili.

BioRescue nyní hledá nového tzv. indikativního samce, který bude schopen určit vhodný okamžik, ve kterém je náhradní matka nejlépe schopná přijmout vkládané embryo. Tým také hledá další náhradní matku, která doplní již vybrané samice. Tyto kroky zaberou mnoho měsíců a až po nich bude následovat přenos embrya severního bílého nosorožce.

Plod odnosí samice nosorožce bílého jižního, protože Fatu ani Nájin toho již nejsou schopné.

Posledním samicím nosorožců bílých severních se každopádně daří dobře, jak sdělil ČTK Samuel Mutisya z keňské rezervace, kde žijí. „Mají nepřetržitou ochranu 24 hodin denně,“ uvedl. Strážci podle něj doprovázejí Nájin a Fatu na každém kroku.