Článek
Těmto i dalším pokrmům, tak nějak dávno ztraceným v čase, je v sobotu 7. října věnován Mezinárodní den archeologie pořádaný v centru Karolinum pražské Univerzity Karlovy (UK).
Půjde pravděpodobně o první ryze historický food festival v Česku. Vařit nebudou mistři šéfkuchaři z vybraných restaurací, ale vědci, což prý umocní to, že půjde o napínavou cestu do minulosti.
Akce se podle webu UK koná od 10 do 16 hodin.
Čeští egyptologové našli v Sakkáře ztracenou hrobku významného úředníka
Veverky, sorbet, rybí omáčky a chlebovka
„O dobrodružství nebude nouze. Kolegové egyptologové dorazí s receptem na předchůdce dnešní zmrzliny, jimž byl sorbet, tedy drcený led dochucený citronem. Pochutnávali si na něm již staří Egypťané. Ochutnáme pravěké pivo, uvařené díky analýze vzorků z vykopávek. Budou také placky a kaše,“ řekla Právu za pořadatele archeoložka Zuzana Golec Mírová.
Odborníci se pokusí příchozím ukázat, jakými změnami prošel za uplynulá staletí jídelníček obyvatel střední Evropy. Již za časů Velké Moravy se jedly ve velkém ryby, které byly dobře dostupné. Z německy mluvících zemí se rozšířily recepty na nejrůznější rybí omáčky, dnes známé zejména z asijské kuchyně.
Jedl se jogurt připomínající současný severský skyr. Bobr byl považován za ryze vodního živočicha, a proto jeho maso patřilo k výhradně postním pokrmům. S chlebem se neplýtvalo. Z toho už pořádně tvrdého se vařila polévka.
Poslední večeře trilobita. Čeští paleontologové analyzovali potravu pravěkého tvora
Kelt byl skutečný pivní přeborník
Pilo se - a pilo se hodně. Český pivař je sice největším pijákem zlatavého moku na světě, nicméně takový Kelt by jej prý co do holdování pivu hravě strčil do kapsy.
Mezi historiky dokonce koluje vtip, že první zemědělci nevznikli z lovců kvůli tomu, aby si lidé snadněji zajistili obživu, ale obiloviny k vaření piva. Do středověku se dělalo výhradně nechmelené.
Česko má první keltské pivo. Vzniklo díky vědecké analýze
Archeologové a historici, muzejníci i nadšenci chtějí během této soboty veřejnosti ukázat, že i když kuchyně našich předků nebyla tolik plná chutí, koření bylo vzácné a dochucovalo se bylinkami, přesto byla zajímavá.
„Dějiny je nutné poznávat všemi smysly,“ dodala archeoložka Golec Mírová, která působí na Karlově univerzitě.
Skalní milovníci dějin se mohou těšit i na minipřednášku o koprolitech, tedy zkamenělých výkalech, dále na přednášku o zubním plaku neandertálců, z něhož lze vyčíst, na čem si pochutnávali. Na programu má být i porcování králíka pazourkem.