Článek
Himálaj s nejvyšší horou světa Mount Everestem od roku 2000 ztrácí svou ledovou pokrývku tempem jedno procento ročně. „Množství (ztraceného) ledu je děsivé, ale co je ještě děsivější, je tempo tání,” poznamenal glaciolog Josh Maurer z Kolumbijské univerzity v USA, hlavní autor studie.
Pohoří je díky své bílé pokrývce považováno za zemský „třetí pól”. V současnosti má už ale jen 72 procent množství ledu z roku 1975. Podle studie navíc každoročně ztratí 7,5 miliardy tun ledu, což je znatelně více v porovnání se 3,9 miliardy ročních ztrát v letech 1975 až 2000.
#Stayinformed #Science Declassified Cold War–era spy satellite film shows that the melting of hundreds of Himalayan glaciers has sped up in recent decades. https://t.co/Eq2SVKgDrk via - @ScienceNews https://t.co/cQKteaP52c
— ESIST.S:cience (@EsistScience) 20. června 2019
Snímek, který vidíme, je z roku 1975.
Nezvyšuje hladiny, ale komplikuje dodávky vody
Tání himálajských ledovců nepřispívá ke zvyšování hladiny oceánů, neboť v poměru s odtáváním v Antarktidě a Grónsku je nicotné – tento týden přinesl poměrně alarmující snímek, na němž je právě v Grónsku vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu.
„Ztráta ledu nezvyšuje hladiny moří, avšak znamená budoucí nestabilitu dodávek vody – jak její přebytky, tak nedostatky – pro miliony lidí v regionu, kteří závisí na elektřině vyrobené ve vodních elektrárnách, zemědělství či zásobování pitnou vodou,” řekl spoluautor studie, profesor geochemie Jörg Schäfer.
The thinning of the cryosphere continues: Cold War “spy satellite” images help establish that Himalayan glaciers have lost c. 8bn tonnes of ice annually since 2000 (double the 1975-2000 rate). Our War on Cold is also a human catastrophe. #climatebreakdown https://t.co/3yQXd5kKe0
— Robert Macfarlane (@RobGMacfarlane) 20. června 2019
Vědci postrádali potřebná data o ledu v Himálaji do té doby, než Maurer objevil kdysi utajované 3D snímky pořízené za studené války americkými špionážními satelity. Tyto fotografie Maurerovi pomohly vypočítat, kolik ledu měl Himálaj v roce 1975. Výsledek pak porovnal s daty získanými ze snímkování v letech 2000 a 2016.
Dosavadní výzkum se soustředil na jednotlivé himálajské ledovce a většinou jen v krátkém období. Tato studie však jako první nabízí ucelený obrázek změn na 650 himálajských ledovcích za celá desetiletí.
Odborníci po mnoho let zkoumali možné příčiny tání ledovců, jako například znečištění ovzduší či změny v úhrnu srážek. S použitím dat za dlouhé období se týmu podařilo najít hlavního viníka: „Je jasné, že je to teplota. Cokoliv dalšího nemá příliš vliv,” dodal Schäfer.
Klimatolog z NASA: Bohužel jsme měli pravdu
Expert na klima z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Josh Willis, který se na studii nepodílel, uvedl, že zkoumání poskytlo důležité potvrzení toho, co vědci tušili a co ukazovaly dosavadní modely.
„Pro mě jako vědce je fajn slyšet, že jsme měli pravdu. Ovšem z pohledu normálního občana na tom nic hezkého není – je to vlastně strašidelné,” uzavřel Willis.
