Článek
Předpokladem je, že zařízení poletí jednou pětinou rychlosti světla, což teoreticky umožňuje takzvané solární plachtění. Milner do výzkumu vložil 100 miliónů dolarů (takřka 2,4 miliardy korun).
Vědci tak budou zkoumat a testovat technologie pro vyslání miniaturní robotické sondy mimo jiné k hvězdnému systému Alfa Centauri, který je se vzdáleností 4,37 světelného roku nejblíže k naší sluneční soustavě. V převodu na kilometry činí vzdálenost 40 biliónů kilometrů.

Nanosonda, která by měla doletět k nejbližším hvězdám
Sonda, kterou Milner označuje jako nanoplavidlo, bude vážit zhruba jako list papíru a součástí jeho pohonu bude plachta o přibližné velikosti dětského draku. Solární plachta bude mít tloušťku jen několika stovek atomů. Cestovní rychlost aparátu, který bude vybaven kamerou a navigačním systémem, bude 60 000 kilometrů za sekundu, což je pětina rychlosti světla ve vakuu.

Fyzik Stephen Hawking s miliardářem Jurijem Milnerem (vlevo) a dalšími fyziky Freemanem Dysonem a Avim Loebem
Milner s Hawkingen prohlášení učinili u příležitosti Mezinárodního dne kosmonautiky, kdy si Rusko i celý svět připomínají 55 let od prvního pilotovaného letu do vesmíru. Ten 12. dubna 1961 podnikl ruský kosmonaut Jurij Gagarin.