Článek
Vědci ve starořeckých záznamech o pádu meteoritu do oblasti v severním Řecku mezi lety 467-466 před naším letopočtem objevili podle časopisu New Scientist také zmínku o výskytu komety. Podle výpočtů se právě v roce 466 před naším letopočtem mohla na 80 dní objevit právě Halleyova kometa, jak uvádí časopis Journal of Cosmology.
Pokud se potvrdí, že šlo skutečně o slavnou kometu, vědci budou muset posunout datum jejího prvního spatření na obloze o 226 let.
Podle odborníků byl význam výskytu komety v tehdejší době zcela zastíněn pádem asteroidu, který byl podle údajů tehdejších zapisovatelů „velký jako vůz“. Měl barvu spáleniště a na dalších pět set let se stal turistickou atrakcí.
Přesný interval
Zhruba po sto letech od pádu meteoritu a výskytu komety popsal tyto události i Aristoteles. Jak uvedl, v době, kdy meteorit spadl, „bylo na západě vidět kometu“.
Astronomové Eric Hintz a filozof Daniel Graham z Brigham University v Utahu rekonstruovali pravděpodobnou dráhu tělesa a spočítali, že mohla být vidět 80 dní od počátku června do konce srpna v roce 466 před naším letopočtem.
„Je obtížné vrátit se v čase tak daleko. Není to jako u zatmění, které se dá předpovídat,“ uvedl Hintz pro BBC.
Další dokumenty z té doby skutečně dokládají, že kometa byla viditelná asi 75 dní. Takto přesný údaj podporuje teorii o tom, že kometa, jejíž výskyt propočítali Hintz s Grahamem, musela být vidět, protože tehdejší Řekové si žádné podrobné záznamy o astronomických jevech na rozdíl od Číňanů a Babylóňanů nevedli.
Hintz se dále domnívá, že mezi pádem meteoritu a výskytem komety nebyla žádná souvislost. „Bylo by to hezké, kdyby byly nějak spojeny, kdyby třeba ten spadlý kus pocházel z komety. Ale myslím, že to byla prostě jenom náhoda."