Hlavní obsah

GPS obojky prozrazují detaily o návratu vlka do střední Evropy

3:14
3:14

Poslechněte si tento článek

Dvě desítky vlků se speciálními GPS obojky poskytly vědcům údaje o pohybu této divoké šelmy v Česku, Německu, Polsku, Rakousku a Slovensku. Několikaletý výzkum ukázal, že průměrná rozloha domovského okrsku smečky činila 213,3 km², přičemž menší rozlohu obývali většinou mladí jedinci. V době rozmnožování pak velikost oblasti výskytu významně klesala.

Foto: ČZU

Ilustrační foto

Článek

Výzkum vedl mezinárodní tým zoologů v čele s odborníky z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Výsledky bádání nyní publikovali v časopise Wildlife Biology.

„Díky satelitním datům jsme mohli také posoudit preferovaná stanoviště vlků od nížin po hory. Jak se dalo očekávat, vlci upřednostňovali odlehlé lesnaté oblasti a v otevřené krajině se jejich aktivita omezovala do nočních hodin. Přestože se vlci krajinou šíří, její trvalé znovuosídlení zůstává nejisté kvůli konfliktům s lidmi,“ uvedl vedoucí týmu Aleš Vorel.

Vědci v průběhu pěti let odchytili a obojky opatřili jedenáct samic a devět samců. Obojky umožnily vypočítat měsíční průměrnou velikost domovského okrsku pro čtrnáct zvířat pomocí prostorově-statistických modelů.

Zemědělská univerzita vyvíjí drony a autonomní tahač, který se může uplatnit v armádě

Věda a školy

„Potvrdili jsme obecnou sezonní tendenci jedinců mít menší okrsky v době reprodukce, naopak největší území obývali na počátku zimy. Zato u vlků, kteří se nerozmnožovali, jsme žádný vzorec prostorového chování nenašli,“ doplnil Vorel.

Jako domovský okrsek se označuje celý životní prostor živočicha, kde zajišťuje svoje životní potřeby, například shání potravu, partnera nebo zajišťuje péči o potomstvo. V čase se proměňuje.

K posouzení mozaiky dostupných stanovišť, která zvířata obývala, vědci využili data Evropské kosmické agentury (ESA) WorldCover. Hodnotili šest oblastí s nadmořskou výškou mezi 250 a 1350 metry.

Nejčastěji pobývají v lesích

Vlci podle Vorla dávali obecně přednost odlehlým oblastem, zejména lesům, nicméně někteří usazení ve vojenských výcvikových oblastech navštěvovali také pastviny, pravděpodobně díky vysoké dostupnosti kořisti.

„I přes četná pozorování vlků mimo les z dat z obojků vyplývá, že je to dominantně lesní druh, co se v lesích schovává před lidmi a na pastvinách jen v noci loví,“ uzavřel Vorel.

Desítky let pronásledování vedly k dlouhodobé absenci vlků i dalších predátorů ve většině evropských zemí. Nedávné změny jak v legislativě, tak v přístupu veřejnosti umožnily vlkům během posledních dvou desetiletí obnovit dřívější teritoria ve středoevropském regionu.

Vrátili se ale na stanoviště nyní silně pozměněná lidmi. Pochopení prostorové ekologie vlků v takovém prostředí je podle vědců zásadní pro strategii jejich ochrany.

Vlci míří do Moravského krasu, těsně za jeho hranicemi je zaznamenala fotopast

Jihomoravský kraj

Na okraji Brd prý vlci zadávili laň a tele

Domácí

Výběr článků

Načítám