Golfský proud je nejslabší za tisíc let

Může to mít velmi znepokojující důsledky, napsaly deník Financial Times a web Science Daily.

V odborném časopisu Nature Geoscience odborníci zveřejnili studii založenou na měření teplot a pohybu sedimentů, z níž vyplývá, že Atlantická jižní cirkulace (AMOC), jak se vědecky nazývá systém Golfského proudu, výrazně zpomalila.

„Velmi pravděpodobně je to způsobeno emisemi skleníkových plynů, protože pro zpomalení jiné přesvědčivé vysvětlení neexistuje,” uvedl jeden z autorů studie, Stefan Rahmstorf z Institutu pro zkoumání změn klimatu v Postupimi. „Přesně toto nám klimatické modely předpovídaly už desítky let,” dodal.

Za poslední století proud zpomalil o 15 procent a podle Rahmstorfa už tím citelně ovlivňuje vzorce počasí, například v jižní Evropě jsou kvůli tomu častější vlny extrémních veder. Atlantické proudění je ale komplexní jev a kromě proudění teplé vody k Evropě a ohřívání Islandu a jihu Grónska, hraje roli například v tom, že Británie má mírné zimy; ovlivňuje i tvorbu bouří.

„Golfský proud totiž působí jako ohromný výměník tepla, přináší teplou povrchovou vodu od rovníku na sever a posílá chladnou, méně slanou vodu z hlubina hluboko na jih. Přenáší skoro 20 milionů kubíků vody za sekundu, což je skoro stokrát více, než kolik jí proudí v Amazonce,“ dodal Rahmstorf. Právě proto považuje zjištění o zpomalení a zeslábnutí za znepokojivá. „Pokud to tak bude pokračovat, můžeme se brzy přiblížit k bodu zvratu, kdy se celé proudění úplně naruší,” varoval.

Jedním z důvodů, proč atlantický systém proudění zpomaluje, je tání ledu v Grónsku, kde se do oceánu dostává obrovské množství chladné sladké vody, která ovlivňuje proces zanořování proudu ke dnu. Svou roli hrají i vyšší srážky v Severní Americe, kde se do oceánu dostává větší množství sladké vody, a také stoupající teplota oceánu, která snižuje rozdíl teplot vody mezi tropy a pólem.

Rahmstorf vysvětlil, že tým zkombinoval předchozí studie a zjistil, že poskytují konzistentní obraz vývoje AMOC za 1600 let: „Výsledky studie naznačují, že byl relativně stabilní až do konce 19. století. S koncem malé doby ledové kolem roku 1850 začaly oceánské proudy slábnout, přičemž druhé mnohem výraznější oslabení přišlo po polovině 20. století.“

Už v roce 2019 zvláštní zpráva o oceánech na Mezivládním panelu o klimatických změnách (IPCC) dospěla k závěru, že AMOC zeslábl vzhledem k síle z let 1850 až 1900. Britský oceánograf Andrew Meijers má za to, že studie „odhaluje, že před érou změn klimatu způsobených lidskou činností bylo atlantické proudění relativně stabilní a silnější, než je nyní”.

„To naznačuje, že zpomalení není přirozenou změnou, ale výsledkem lidského vlivu,” vyvozuje z toho.

Jiní vědci ale dál zdůrazňují, že ohledně toho, jak Golfský proud ovlivňuje počasí v Evropě, stále panuje velká nejistota.

„Jde o zajímavou studii a vyžaduje to další bádání. Nicméně bychom v jejích výsledcích neměli vidět víc, než v nich je,” řekl klimatolog Tim Palmer z Oxfordské univerzity.

Jiný výzkum zveřejněný v časopise PLAS však tvrdí, že tempo globálního oteplování se zvyšuje, což může Golfský proud zcela zastavit. Šéf výzkumného týmu Johannes Lohmann z kodaňské univerzity se ale domnívá, že během následující stovky let k tomu nedojde, pokud oteplování nenabere vyšší rychlost.

„Stále se vede široká debata o tom, zda bod zvratu v atlantickém proudění už je na spadnutí,” řekl Lohmann. „Máme díky klimatickým změnám v historii přesvědčivé důkazy o tom, že už dříve AMOC přešla ze stavu podobného tomu, v němž se nacházíme nyní... až k úplnému zastavení.”