Článek
Ačkoliv globální teplota nepřesáhne hraniční úroveň oteplení – nad 1,5 °C – trvale, organizace ve své předpovědi vývoje klimatu od roku 2023 do roku 2027 upozorňuje, že k dočasnému překročení bude docházet častěji.
„Existuje 66procentní pravděpodobnost, že roční průměrná globální teplota při povrchu mezi lety 2023 a 2027 bude alespoň jeden rok o více než 1,5 °C vyšší, než byly předindustriální úrovně. Existuje pak 98procentní pravděpodobnost, že alespoň jeden rok z příštích pěti let a pětileté období jako celek budou nejteplejší v historii,“ uvádějí meteorologové.
Slib z Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2016 se tím ale neporuší. Cílem je přimět státy snížit emise skleníkových plynů za účelem dlouhodobého udržení nárůstu globální teploty pod dva, ideálně pod 1,5 stupně Celsia. Státy chtějí v souvislosti se smlouvou dosáhnout tzv. klimatické neutrality do roku 2050 (docílení rovnováhy mezi vyprodukovanými emisemi skleníkových plynů lidskou činností a jejich spotřebováním z atmosféry – pozn. red.).
- Přechod na klimaticky neutrální společnost a hospodářství je podle expertů naléhavou výzvou. Nahrazení fosilních paliv čistšími formami energie má snížit emise skleníkových plynů v EU a rovněž její závislost na ruském plynu. Rada EU pracuje na vytvoření nových pravidel, jejichž cílem je snížit emise EU alespoň o 55 procent do roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990).
Ledovce dramaticky tají, jejich záchrana je ztracená, tvrdí světoví meteorologové
Změna klimatu může způsobit např. stoupání hladiny moří, zvýšení srážek a povodní, sucha či vysoké teploty vzduchu a snížení kvality vody.
„Bude to mít dalekosáhlé důsledky pro zdraví, bezpečnost potravin, vodní hospodářství a životní prostředí,“ říká v tiskové zprávě generální tajemník WMO Petteri Taalas. „Musíme být připraveni,“ dodává.
Klimatický jev El Niño
Následujících pět let bude podle meteorologů s téměř stoprocentní jistotou nejteplejším zaznamenaným obdobím. Klimatickou změnu má přinést kromě jiných faktorů, jako je lidská činnost, také klimatický jev El Niño.
Jev je teplou fází procesu El Niño – Jižní oscilace (ENSO), kterou tvoří spolu s chladnou fází La Niña. Jejich působením dochází k nepravidelnému střídání větrů a ke změnám povrchových teplot moře v Tichém oceánu. Klimatický úkaz pak ovlivňuje klima v tropické a subtropické oblasti.
El Niño a La Niña
Jevy El Niño a La Niña jsou protikladné klimatické jevy, které se střídají, přičemž v mezidobích nemusí působit ani jeden z nich. El Niño je teplá fáze souhrnného jevu El Niño – jižní oscilace (ENSO), La Niña je chladnou fází ENSO.
Za normálních okolností vanou v Tichém oceánu pasáty západně podél rovníku a odnášejí teplou vodu z Jižní Ameriky směrem do Asie. Tuto teplou vodu pak nahrazuje studená voda z větších hloubek. El Niño a La Niña tyto běžné podmínky narušují, což významně ovlivňuje počasí na celé Zemi. Nejteplejší rok v konkrétní dekádě je téměř vždy ten s výrazným vlivem jevu El Niño, naopak nejchladnější rok bývá ten s významným projevem La Niña. Změny v rozložení teplých a studených vod mění vzorce tvorby oblačnosti a míry výparu.
Posledních několik let patří mezi nejteplejší zaznamenané roky. Loni byla globální teplota o 1,24 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Jedná se o šestý nejteplejší zaznamenaný rok.
Letos zřejmě nastoupí El Niño. Mohl by přinést rekordní vedra
