Článek
Jednodenní překročení této úrovně by neznamenalo, že snahy o potlačení klimatické změny selhaly, poznamenal deník The Washington Post (WP).
„Teploty by musely dvoustupňovou hranici převyšovat měsíce a roky, aby ji vědci považovali za prolomenou. Jde však o zarážející připomínku toho, že klima se posouvá do neprobádaných vod,“ uvádí list.
Experti z projektu Copernicus stanovili páteční odchylku od předindustriálního průměru na hodnotu 2,06 stupně Celsia. Oznámila to na sociální síti X zástupkyně ředitele unijní služby Samantha Burgessová, přičemž se odvolávala na data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
Naděje na bílé Vánoce je minimální, El Niňo se protáhne až do jara
„Náš odhad je, že to byl první den, kdy byla globální teplota o více než dva stupně Celsia nad úrovní z 1850-1900,“ napsala. Odchylka od průměru z let 1991 až 2020 podle ní dosáhla 1,17 stupně, což by bylo nejvíce od zavedení tohoto srovnání.
Provisional ERA5 global temperature for 17th November from @CopernicusECMWF was 1.17°C above 1991-2020 - the warmest on record.
— Dr Sam Burgess 🌍🌡🛰 (@OceanTerra) November 19, 2023
Our best estimate is that this was the first day when global temperature was more than 2°C above 1850-1900 (or pre-industrial) levels, at 2.06°C. pic.twitter.com/jXF8oRZeip
„Nemyslím, že bychom měli vyvozovat velké závěry z jediného dne nad dvěma stupni,“ reagoval na bezprecedentní informaci americký klimatolog Zeke Hausfather. Listu WP zároveň řekl, že páteční údaj je znepokojivým signálem o tom, jak extrémně vysoké teploty svět v letošním roce zažívá.
Nejteplejší rok za desítky tisíc let?
Rok 2023 bude nejteplejším rokem nejen od začátku vedení meteorologických záznamů, ale podle vědeckých modelů i za posledních více než 100 tisíc let.
Rok 2023 bude zřejmě nejteplejší v historii měření, oznámil s předstihem Copernicus
Ostatně podle nedávných informací byl např. letošní říjen o 1,7 °C teplejší, než jaký je odhad říjnového průměru za ono období 1850 až 1900, které bylo stanoveno jako referenční období před průmyslovou revolucí.
Konkrétně třeba do Brazílie přišlo v listopadu horko se zhruba dvouměsíčním předstihem - na jižní polokouli je teprve jaro, běžně tam bývá největší teplo až v lednu a únoru. Nyní je tam až přes 40 stupňů.
V Brazílii úpí z extrémního horka na 100 milionů lidí
K teplotním globálním rekordům zřejmě přispívá jev El Niño, který ovlivňuje počasí na různých kontinentech, vývoj však navazuje na postupné oteplování klimatu způsobované emisemi ze spalování fosilních paliv.
El Niño a La Niña
Jevy El Niño a La Niña jsou protikladné klimatické jevy, které se střídají, přičemž v mezidobích nemusí působit ani jeden z nich. El Niño je teplá fáze souhrnného jevu El Niño – jižní oscilace (ENSO), La Niña je chladnou fází ENSO.
Za normálních okolností vanou v Tichém oceánu pasáty západně podél rovníku a odnášejí teplou vodu z Jižní Ameriky směrem do Asie. Tuto teplou vodu pak nahrazuje studená voda z větších hloubek. El Niño a La Niña tyto běžné podmínky narušují, což významně ovlivňuje počasí na celé Zemi. Nejteplejší rok v konkrétní dekádě je téměř vždy ten s výrazným vlivem jevu El Niño, naopak nejchladnější rok bývá ten s významným projevem La Niña. Změny v rozložení teplých a studených vod mění vzorce tvorby oblačnosti a míry výparu.
Experti dlouhodobě volají po omezování role uhlí, ropy a plynu v globální ekonomice a varují, že čas na odvrácení dramatických následků změny klimatu se krátí.
Světoví lídři v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži stanovili cíl udržet oteplení „výrazně pod dvěma stupni Celsia“ ve srovnání s předindustriální érou a usilovat o jeho omezení na úroveň 1,5 stupně.
Aktuálně podle klimatologů nárůst globálních teplot dosahuje 1,1 až 1,2 stupně, přičemž za letošní rok by podle odhadů evropského projektu Copernicus mohla odchylka od předindustriálních časů dosáhnout 1,4 stupně.
Italské ledovce se ztrácejí před očima
Jezero Titicaca v Andách se vlivem sucha doslova scvrkává
