Článek
Autoři tvrdí, že studie představuje jeden z největších ornitologických výzkumů svého druhu a že její poznatky jsou důležité pro pochopení, jak se zvířata přizpůsobují změnám klimatu. Studie, o které informovala zpravodajská stanice BBC, zahrnula celkem 52 druhů severoamerického stěhovavého ptactva.
„Zjistili jsme, že téměř všechny druhy se zmenšují,“ řekl vedoucí výzkumu Brian Weeks, působící jako docent na katedře životního prostředí Michiganské univerzity. „Druhy byly rozmanité, ale reagovaly podobně. Konzistence je šokující,“ dodal.
Zjištění ukázala, že v letech 1978 až 2016 se délka spodní části nohou ptáků zkrátila o 2,4 procenta. Současně se křídla prodloužila o 1,3 procenta.
Studie reakcí zvířat na klimatické změny se často zaměřují na geografické aspekty či načasování životních událostí, jako jsou trasy migrace a rozmnožování. Tato studie však naznačuje, že třetím zásadním aspektem je morfologie, tedy zkoumání stavby samotných organismů.
„To je jeden z hlavních důsledků,“ míní Weeks. „Je těžké pochopit, jak se druh přizpůsobí, aniž by se braly v úvahu všechny tři tyto věci.“
Zajímavá kompenzace
Zjištění ukázala, že v letech 1978–2016 se délka spodní části nohou ptáků – běžná míra velikosti těla – zkrátila o 2,4 procenta. Současně se křídla prodloužila o 1,3 procenta.
Důkazy tak svědčí o tom, že oteplování způsobilo zmenšení těla, což se kvůli zachování migrace kompenzovalo prodloužením délky křídla.
Ornitologická tragédie: kvůli suchu uhynula na východě Austrálie většina vodních ptáků
„Migrace je neuvěřitelně náročná věc, kterou stěhovaví ptáci dělají,“ uvedl Weeks a vysvětlil, že menší velikost těla vyžaduje menší výdej energie k dokončení dlouhého putování. A největší pravděpodobnost přežít na dálkových trasách měli ptáci s delším rozpětím křídel, která kompenzovala jejich menší těla.
Zatím nevíme, proč přesně se to děje
Vědci si nejsou zcela jisti, proč vyšší teploty způsobují zmenšování ptáků. Jedna teorie tvrdí, že menší zvířata se lépe ochlazují, tedy rychleji ztrácí tělesné teplo díky většímu poměru povrchu k objemu.
Shromáždění vzorků podle Weekse umožnilo „herkulovské úsilí“ Davea Willarda, spoluautora studie a ornitologa ve Field Museum v Chicagu.
Willard začal v roce 1978 po ránu chodit okolo výškových budov během jarního a podzimního stěhování ptáků a sbírat exempláře, které do mrakodrapů narazily.
Ptáci obvykle migrují v noci a přitahuje je umělé světlo budov, což způsobuje smrtící nárazy do oken. Při těchto srážkách každý rok přijdou o život odhadem stovky milionů ptáků.
„Willard tehdy nepomýšlel na studii. Jen si myslel, že by to mohlo být v budoucnu užitečné,“ poznamenal Weeks.
Postupem let ke sběru přispělo mnoho dalších dobrovolníků a vědců. Willard změřil všech 70 716 exemplářů sám a za pomocí stejných metod.
Studie, která byla tento měsíc publikována v časopise Ecology Letters, je postavena na rostoucím množství důkazů, podle kterých se zvířata během změn klimatu zmenšují. K stejnému zjištění dospěla v roce 2014 studie o vysokohorských kozách a v témže roce studie o mlocích.
