Článek
Výzkum byl publikován na konci května v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B. Spolupracovali na něm vědci z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU a dvou britských institucí: Queen’s University Belfast a Swansea University.
„Je fascinující, jak pomocí nových technologií můžeme nepozorovaně sledovat detaily života divokých zvířat v jejich přirozeném prostředí. Změny ve spánkovém rytmu jsou tak další potvrzenou změnou v chování divokých zvířat čelících intenzivnímu lidskému využívání krajiny a s tím souvisejících změn,“ konstatoval Miloš Ježek ze zmíněné pražské fakulty.
V nejdelší a nejpodrobnější analýze spánku u divokých zvířat dosud výzkumníci sledovali spánkové chování téměř třicítky divokých prasat na dvou místech v Česku, a to v lokalitách Doupov a Kostelec nad Černými lesy.
Další případy prasečího moru v Česku. Nákaza se potvrdila u divočáků v Jizerských horách
Data odborníci sbírali po dobu tří let pomocí minimálně invazivních biologgerů. Jedná se o zařízení umístěná na sledovacím obojku, která zaznamenávají pomocí vysokorychlostního akcelerometru a magnetometru velmi drobné pohyby zvířete. Je to vlastně úplně shodné zařízení, které je umístěné v chytrých hodinkách a které dokáže u lidí měřit podobné aktivity, jako vědci zjišťovali u divočáků.
Spánek patří k základním fyziologickým funkcím a je nezbytnou složkou pro zdravou mysl a tělo u lidí i u zvířat, umožňuje regeneraci a „dobíjení“ energie. Nezřídka se ukazuje, že jedinci, kteří spí méně než průměr, mají tendenci k častějším neurologickým poruchám v pozdějším životě. |
Výzkumníci šli na pomyslné neprobádané území
Jakým způsobem je spánek divokých zvířat ovlivněn environmentálními podmínkami, je dosud téměř neznámé. Vědci proto realizovali tuto studii, aby zjistili, zda a jak ovlivňuje změna ročních období a povětrnostních podmínek spánek divočáků. Může to být podle nich užitečné pro porozumění spánkových vzorců obecně.
Výzkum ukázal, že množství spánku, jeho efektivita a také kvalita jsou významně sníženy v teplejších, vlhkých dnech, zatímco chladnější teploty, stejně jako větší pokrytí sněhem nebo srážky, podporují zvýšení kvality spánku.
Koukání do telefonu před usnutím nenarušuje spánek, ukázaly studie
Studie navíc odhalila výrazné individuální rozdíly. Divočáci-nespavci spí až o 46 procent méně než divočáci-spáči. Nespavci se ale zároveň nesnaží kompenzovat svůj krátký spánek skrze vyšší kvalitu, což naznačuje, že může být jejich zdraví z dlouhodobého hlediska negativně ovlivněno spánkovou deprivací.
„Vzhledem k hlavní roli, kterou spánek hraje v celkovém zdraví, naše výsledky signalizují, že globální oteplování a s ním spojený nárůst extrémních klimatických událostí pravděpodobně negativně ovlivní spánek, a tím i zdraví divoké zvěře, zejména u nočních zvířat. To by se potenciálně mohlo vztahovat i na lidi,“ poznamenala Isabella Capelliniová z Queen’s University of Belfast.
„Celkově naše výsledky naznačují, že jedinci, kteří konzistentně spí méně, nebo méně efektivně, pravděpodobně získají méně výhod ze spánku a mohou se u nich projevit dlouhodobé škodlivé účinky spánkové deprivace,“ shrnula.