Článek
Výzkum byl publikován na konci května v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B. Spolupracovali na něm vědci z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU a dvou britských institucí: Queen’s University Belfast a Swansea University.
„Je fascinující, jak pomocí nových technologií můžeme nepozorovaně sledovat detaily života divokých zvířat v jejich přirozeném prostředí. Změny ve spánkovém rytmu jsou tak další potvrzenou změnou v chování divokých zvířat čelících intenzivnímu lidskému využívání krajiny a s tím souvisejících změn,“ konstatoval Miloš Ježek ze zmíněné pražské fakulty.
V nejdelší a nejpodrobnější analýze spánku u divokých zvířat dosud výzkumníci sledovali spánkové chování téměř třicítky divokých prasat na dvou místech v Česku, a to v lokalitách Doupov a Kostelec nad Černými lesy.
Data odborníci sbírali po dobu tří let pomocí minimálně invazivních biologgerů. Jedná se o zařízení umístěná na sledovacím obojku, která zaznamenávají pomocí vysokorychlostního akcelerometru a magnetometru velmi drobné pohyby zvířete. Je to vlastně úplně shodné zařízení, které je umístěné v chytrých hodinkách a které dokáže u lidí měřit podobné aktivity, jako vědci zjišťovali u divočáků.
| Spánek patří k základním fyziologickým funkcím a je nezbytnou složkou pro zdravou mysl a tělo u lidí i u zvířat, umožňuje regeneraci a „dobíjení“ energie. Nezřídka se ukazuje, že jedinci, kteří spí méně než průměr, mají tendenci k častějším neurologickým poruchám v pozdějším životě. |
Výzkumníci šli na pomyslné neprobádané území
Jakým způsobem je spánek divokých zvířat ovlivněn environmentálními podmínkami, je dosud téměř neznámé. Vědci proto realizovali tuto studii, aby zjistili, zda a jak ovlivňuje změna ročních období a povětrnostních podmínek spánek divočáků. Může to být podle nich užitečné pro porozumění spánkových vzorců obecně.
Výzkum ukázal, že množství spánku, jeho efektivita a také kvalita jsou významně sníženy v teplejších, vlhkých dnech, zatímco chladnější teploty, stejně jako větší pokrytí sněhem nebo srážky, podporují zvýšení kvality spánku.
Studie navíc odhalila výrazné individuální rozdíly. Divočáci-nespavci spí až o 46 procent méně než divočáci-spáči. Nespavci se ale zároveň nesnaží kompenzovat svůj krátký spánek skrze vyšší kvalitu, což naznačuje, že může být jejich zdraví z dlouhodobého hlediska negativně ovlivněno spánkovou deprivací.
„Vzhledem k hlavní roli, kterou spánek hraje v celkovém zdraví, naše výsledky signalizují, že globální oteplování a s ním spojený nárůst extrémních klimatických událostí pravděpodobně negativně ovlivní spánek, a tím i zdraví divoké zvěře, zejména u nočních zvířat. To by se potenciálně mohlo vztahovat i na lidi,“ poznamenala Isabella Capelliniová z Queen’s University of Belfast.
„Celkově naše výsledky naznačují, že jedinci, kteří konzistentně spí méně, nebo méně efektivně, pravděpodobně získají méně výhod ze spánku a mohou se u nich projevit dlouhodobé škodlivé účinky spánkové deprivace,“ shrnula.
