Fotografie Núbijců Leni Riefenstahlové je třeba vnímat v rasistickém kontextu, zjistili vědci

Právě na prozkoumání těchto kontroverzních fotografií se zaměřil dvouletý projekt německých vědců, na němž spolupracovali i s kolegy ze Súdánu. O jeho výsledcích diskutují o tomto víkendu v Berlíně s dalšími odborníky.

Núbijci je souhrnné označení pro pět desítek etnických skupin, které hovoří různými jazyky. Riefenstahlová je fotografovala v 60. a 70. letech v Núbijských horách na jihu Súdánu. Domorodci na nich jsou zachyceni s pomalovanou tváří a zbraněmi určenými k boji. Snímky pak německá fotografka zveřejnila v knihách, kterým se dostalo velké pozornosti po celém světě.

Podle súdánského vědce Gumy Kundy Komeye vnímali Núbijci Riefenstahlovou jako „podivnou babičku“ a nevěděli, jakou roli sehrála při vzestupu nacismu v Německu; chovali k ní i určitou úctu. „Když zjistili, o co ve skutečnosti šlo, cítili se, jako by je využila. Považují se za ty, kterým fotografie náleží. Požadují odškodnění,“ dodal Komey.

Němečtí vědci, kteří fotografie z pozůstalosti Riefenstahlové zkoumali, dospěli k závěru, že je třeba je vnímat v koloniálním a rasistickém kontextu. Podle Komeye je ale navzdory oprávněné kritice soubor také velkým obohacením pro současné Núbijce, protože jim umožňuje vidět, jak žili jejich předci. Při návštěvě míst, na nichž byly snímky pořízeny, tým vědců narazil dokonce na lidi, které na svých fotografiích zachytila.

Německá státní ministryně kultury Claudia Rothová označila pozůstalost Riefenstahlové za „břímě a zároveň výzvu“. „Riefenstahlová totiž promítala jako málokdo jiný do svých děl estetiku nacistického Německa a celý život se zdráhala vyrovnat se s vlastní zodpovědností a vinou,“ uvedla. Zároveň podle ministryně fotografie Núbijců zachytily „potlačované kulturní dědictví“ této africké skupiny.

Zástupce Pannúbijské rady Khamis Kafi Tiyah ocenil Německo za způsob, jakým postupovalo při zkoumání fotografií Núbijců, kteří podle něj pro Riefenstahlovou byli jen „pasivními objekty“. Jedním z cílů vědeckého projektu je předat radě digitalizované kopie fotografií.

Sedm set krabic s pozůstalostí RIefenstahlové, které obsahovaly fotografie, filmy, rukopisy, dopisy a další dokumenty, v roce 2018 dostala darem Nadace pruského kulturního dědictví (SPK), která je rozdělila mezi své podřízené instituce včetně Státní knihovny v Berlíně, Etnologického muzea či Německé kinematéky. SPK na tiskové konferenci tento týden uvedla, že si je vědoma, že přijetím pozůstalosti na sebe vzala také „zvláštní odpovědnost vyrovnat se s kontroverzní osobností dějin“.

Riefenstahlová se narodila v roce 1902 v Berlíně. Původně byla tanečnicí, poté herečkou, nakonec se ale prosadila jako režisérka. Své umění, které oceňovali i její odpůrci, postavila ve 30. a 40. letech 20. století do služeb nacistů. Ve svých pamětech později tvrdila, že v počátcích propadla Hitlerovu kouzlu, nicméně po roce 1938 prý u ní nastoupila deziluze. Přesto využívala po celou válku výhod nacistické elity.

Po válce čelila Riefenstahlová řadě procesů, v roce 1951 jí bylo vystaveno oficiální potvrzení, že se za nacistické éry nedopustila ničeho protiprávního. Fotografovala pak v Africe i pod mořskou hladinou. Podle kritiků se ale i do její pozdější práce promítaly rasistické předsudky. Zemřela krátce po 101. narozeninách v roce 2003.