Článek
Fotograf kvůli projektu vyjel do města Fairbanks na Aljašce. Speciálně navrženou kameru Sony pak na balonu odeslal do zemské stratosféry.
Záběry geomagnetické bouře třidy G1 se zvláštně zelenkavou polární září s narůžovělým nádechem pocházejí z výšky přesně 37,36 kilometru.
„Většina lidí, kteří chtějí vidět polární záři, létá do Fairbanksu nebo třeba na Island. A obvykle ji uvidí poprvé právě z letadla," poznamenal Luebbe s tím, že chtěl zážitek ze zachycení zářícího úkazu posunout na doslova vyšší úroveň.
Zhruba třímetrový balon putoval asi dvě hodiny, než dosáhl maximální výšky. Fotografický přístroj byl umístěn v ochranné krabici, aby i jeho následný „pád” na Zemi byl bezpečný a Luebbe z něj mohl snímky získat.
I když snímky pocházejí z úctyhodné výšky, nejde ještě o vesmír. Pomyslnou hranici vesmíru stanovila Mezinárodní letecká federace na 100 kilometrů nad zemským povrchem. Americká vesmírná agentura NASA i tamní letectvo pak považují za rozeznatelnou hranici mezi atmosférou a vesmírem výšku 50 mil (80,5 kilometru).
Bezosova raketa pošesté vzlétla a přistála. Její turistický modul zdolal hranici vesmíru
Polární záři je pro Středoevropana obtížné spatřit - vznikají totiž především nad polárními oblastmi. Pokud jsou přece jen vidět, bývá to nízko nad severním obzorem, uvedl pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Nate Luebbe envío una cámara fotográfica a la estratósfera, a través de un globo meteorológico. Ascendió 38 km sobre Fairbanks en Alaska y esto fue lo que capturó...una imponente aurora boreal. Esto forma parte de su proyecto llamado 'Lights Side Up' pic.twitter.com/vwTubCC8Nn
— Luis Vargas (@Meteovargas) December 9, 2020
„Chceme-li je vidět lépe, musíme k nim blíž, na sever Evropy. Nebo výš,” uvedl Suchan k fotografickému pokusu.
Polární záře sám považuje za jedny nejúchvatnějších úkazů v naší atmosféře. Nejen pro jejich barevnost, ale také pro jejich dynamiku, kdy se „závěsy na obloze” člověku před očima proměňují.
Balonem k okraji vesmíru. Společnost chce nabídnout lety nad planetu
Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře ve výškách nejčastěji kolem 100 km. Na Slunci se tvoří vlivem nerovností v magnetickém poli skvrny. U nich vznikne jedna masivní protuberance (erupce). Mrak částic slunečního větru tvořený protony, elektrony a alfa částicemi letí vesmírem, a pokud se na cestě setká s magnetickým polem Země, tak jej pole většinu odrazí dál do vesmíru, ale část ho zachytí a stáčí po spirálách směrem k zemským magnetickým pólům. Tam sluneční vítr interaguje s atmosférou a vzniká polární záře. Jde o jeden z hlavních jevů vesmírného počasí. |
---|
Běžně se vyskytuje v polárních oblastech (jižní záře - aurora australis, severní záře - aurora borealis), zatímco ve středních zeměpisných šířkách a zejména v tropech jen výjimečně. |