Firmy řeší nedostatek dělníků zaměstnáváním vězňů

V dělnických profesích tím firmy ušetří na mzdových nákladech. Vězňům výdělek zase umožňuje splatit dluhy nebo si zlepšit trest.

Třicetiletý Jakub si odpykává čtyři roky. Má štěstí, že je truhlář. „Aspoň nemusím sedět na baráku a peníze můžu posílat synovi,“ řekl Právu. Uchytil se v truhlárně věznice s ostrahou, která leží za obcí Jiřice na Nymbursku.

I jeho kolega, který se sem dostal kvůli násilnému trestnému činu, chtěl pracovat. Nábytek tu vyrábí osmnáct vězňů převážně pro soudy, ministerstva i nestátní organizace.

V současnosti je v této věznici zhruba 800 vězňů, z toho 330 zaměstnaných – vaří, uklízejí a přímo v areálu pracují i pro firmu Bilsing Automation, předního výrobce manipulačních ramen do lisoven či karosáren pro automobilový průmysl. Montují součástky. „Nevyžaduje to vyučení, ale určitou manuální zručnost,“ tvrdí zástupce ředitele Věznice Jiřice Antonín Krahulec.

Povinnost pracovat má každý vězeň, pokud mu nebrání zdraví nebo stáří, vyvrací zažitý názor veřejnosti, že vězni pracovat nemusí, Jiří Štegl, koordinátor zaměstnávání odsouzených z Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR.

Mohou se i vyučit řemeslu, většina má totiž základní vzdělání nebo učiliště. „Je to cesta, která nám pomůže snížit recidivu, aby se tak často nevraceli do výkonu trestu. Věříme, že vytvořením pracovních návyků je naučíme tomu, co třeba nikdy nezažili, a mohou si vydělat peníze,“ řekl. „Pro firmy jsou to daleko nižší náklady a ve chvíli, kdy se střetne poptávka s nabídkou, jsme schopni dodat stabilní pracovní sílu,“ tvrdí Štegl. Odsouzení navíc nemají dovolenou.

„Nyní je poptávka po pracovní síle obrovská. Dokonce musíme některé zájemce o zaměstnávání vězňů odmítat,“ dodal.

Manažerka firmy Bilsing Automation Alena Pavelková Právu řekla, že zejména v zakázkové výrobě existují pomocné práce, kde by kvalifikovaná síla civilních zaměstnanců byla příliš drahá. Využití práce odsouzených považuje za ideální řešení.

„Při současné situaci na trhu práce může tvořit zaměstnávání vězňů významný zdroj pracovní síly,“ podotkla.

Ke konci března bylo v Česku více než 20 tisíc vězňů, z toho pracovat mohlo 15 030. Práci má ale zhruba jen polovina – uvnitř věznic kolem šesti tisíc a dva tisíce „venku“.

Třídí odpadky, balí výrobky, šijí nebo plní bonboniéry. Tím je i známa ženská věznice ve Světlé nad Sázavou. Právě belgická firma zde postavila výrobnu na hranici pozemku věznice, uvedl Štegl příklad jednoho z ideálních řešení.

Problémem podle něj je to, že některé firmy chtějí, aby vězni pracovali v jejich areálech. „Vězňů, kteří mohou chodit pracovat mimo věznice, je ale opravdu hrozně málo,“ uvedl. Jde i o bezpečnostní riziko. Ne každá věznice je také k práci vhodná.

„Vězeň, pokud pracuje, je povinen platit náklady výkonu trestu. Ty jsou 45 korun na den, maximálně 1500 korun měsíčně, jenže to nejsou skutečné náklady výkonu trestu, to jsou stanovené,“ řekl Právu ředitel Věznice Jiřice Petr Suk. Výdaje státu na jednoho vězně přitom ve skutečnosti činí až 1200 korun denně. Většina si totiž vydělá měsíčně zhruba 4500 korun hrubého.

Statistiky, kolik vězňů zůstane pracovat ve firmách i po propuštění, zatím nejsou, jeden z projektů hlásil až 14 procent. Zkušenost mají i v zábavním parku Mirakulum blízko Jiřic. V rámci výkonu trestu v něm od roku 2011 podle jednatele Jiřího Antoše pracovalo asi 150 odsouzených.

„Někoho můžete dát k lopatě a víc nezvládne, někdo může opravovat elektriku. Mám tam svářeče i v rámci výkonu. Motivace dostat se ven a být mimo věznici je velká,“ řekl Právu. Propuštěných v parku pracuje osm. „Jsou to lidi jako jiní, to, že byl někdo zavřený, neznamená, že má ďáblovo znamení,“ míní. Tři to ale nezvládli kvůli drogám a alkoholu.

Najít si práci po výkonu trestu je podle Dagmar Doubravové z neziskové organizace Rubicon centrum klíčové. Více než dvacet let pomáhá lidem s trestní minulostí.

„Máme i agenturu na zprostředkování zaměstnání. Za pět let jsme to umožnili více než 600 odsouzených a 70 procent zůstalo u svých zaměstnavatelů více než tři měsíce,“ uvedla.

Řeší s nimi i bydlení a dluhy. Firmy naopak školí Svaz průmyslu a dopravy ČR. „I díky tomu počet pracujících osob ve výkonu trestu vzrostl,“ dodala ředitelka jedné ze sekcí svazu Jitka Hejduková.