Hlavní obsah

Firma získala třeskutá data, nabízí je k přípravě na přijímačky

Poprask na ministerstvu školství loni způsobila firma Integritas.ai, když si zažádala o informace, jak si vedou dlouhodobě žáci konkrétních základních škol u přijímaček na střední školy. Zpracovaná data nyní firma nabízí uchazečům, aby se zorientovali ve svých vyhlídkách a úžeji směřovali svou přípravu.

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Ilustrační snímek

Článek

Výbušná data Cermatu, který státní testy připravuje, v nezodpovědných rukou přitom mohla způsobit zvrácení cílů celé vzdělávací soustavy. Podle České školní inspekce nyní větší nebezpečí nehrozí, přesto varuje před nespravedlivými interpretacemi.

Na webu aimos.cz se nyní může rodič či student zaregistrovat a zjistit, jakého průměrného výsledku žáci konkrétní základní školy u přijímaček dosahují. Dokonce se dobere i toho, jaké typy úloh absolventi školy zvládají hůře. K nahlédnutí jsou i informace o žádané střední škole, s jakým výsledkem bylo u ní možné v minulých letech uspět. Za přesnější informace musí uživatel zaplatit 50 korun.

„Chceme jen, aby se rodič podíval, jak složité bude pro dítě dostat se ze školy, která má průměrnou úspěšnost 48 procent, a hlásí se na školu, která vyžaduje minimálně 76procentní úspěšnost,“ řekl Novinkám a Právu provozovatel webu Pavel Osvald.

Kadeřnice a opravář aut. Jinak učiliště uchazeče netáhnou

Věda a školy

„Žádné žebříčky sestavovat nebudeme. Naznačovali bychom tak, že je někde špatný ředitel, protože má horší výsledky než vedle. To je pitomost. Když máte školu v problematické čtvrti, tak sebelepší ředitel a učitelé nezajistí, aby se žáci rozvíjeli rychleji. Těch rozměrů, proč škola dosahuje daných výsledků, je spousta,“ popsal Osvald.

Právě obava ze sestavování žebříčků se táhne léta od zavedení jednotných přijímaček i státních maturit. Ale i informace z webu by podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala mohly vést k zavádějícím výkladům.

Otázka kvality

„Škola může mít třeba 80procentní úspěšnost, ale k přijímačkám šlo 10 z 30. Z jiné šlo k přijímačkám 25 z 30 žáků, ale dosáhli 60 procent. To by vedlo k paradoxům, že budou na tom bity školy, které se snaží k maturitnímu oboru přivést co nejvíc žáků,“ řekl Zatloukal Novinkám a Právu.

Připomněl, že v českém prostředí nejsou pro vzdělávací kariéru určující nadání a schopnosti dítěte, ale podpora rodiny. „Třeba na víceletých gymnáziích máte koncentrovány děti se silným rodinným zázemím, u kterých pak společný výsledek v testech vyskočí vysoko. Ty by byly úspěšné na jakékoli základce, ale jednotlivec s průměrným výsledkem třídy až tak nepohne,“ vysvětlil Zatloukal.

Prahu čeká další nápor u přijímaček

Věda a školy

Pokud by se začaly šířit žebříčky úspěšnosti škol u přijímaček, mohlo by to vést k nežádoucím dopadům, kdy škola v rámci prestiže bude opečovávat jen ty nejnadějnější a o ostatní se starat nebude.

„Velmi efektivní způsob vzdělávání je ve školách, které sdružují děti z různorodého prostředí, s různými předpoklady, různým potenciálem a rozličnými výsledky. Chceme rozvíjet potenciál každého na maximum. Zveřejnění žebříčků by úplně obrátilo směr,“ uvedl šéfinspektor.

Navíc ani nelze z dat vyčíst třeba kvalitu kantorů. Zatímco některý učitel ze zanedbaného dítěte vybrousí budoucího maturanta se čtyřkami, jiný se o svěřence nemusí vůbec starat, přesto může mít třídu plnou premiantů.

Napřed se naštval

Proto také vznikla na ministerstvu panika, když si Osvald na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zažádal o podrobná data a Cermat mu je vydal, protože k jejich utajování nebyl zákonný důvod.

Podle Osvalda nikdy nebyl za jeho iniciativou žádný byznysplán, ale silná emoce. „Měl jsem chlapce jedničkáře, chytrý kluk, ale u přijímaček vyhořel. Byl jsem naštvaný, jak je doprčic možné, že premiant mohl takhle skončit?“ vylíčil.

Na gymnáziích a lyceích je pro budoucí studenty málo míst. Nedaří se to změnit

Věda a školy

Pak si udělal analýzu testů. „Cermat používá komplexnější dotazy a člověk se nad tím musí trochu zamyslet. To není problém Cermatu, ale toho, co si má dítě ve škole osvojit, co jak udělat. A pak jsem se ptal, jak se vlastně měří, že je škola dobrá,“ přiblížil.

Podle něj by si školy samy měly vyhodnotit, kde je třeba zabrat, ale třeba se i poohlédnout po příkladech dobré praxe ve svém okolí. Chystá pro ně analytické balíčky zdarma.

Současné poplatky jsou podle Osvalda nastaveny tak, aby si je rodiče mohli dovolit, zároveň aby sem tím reguloval počet přístupů. „Nechceme, aby si někdo neomezeně sbíral informace o školách a vytvářel pak tlaky na ředitele nebo starosty,“ poznamenal.

Podle Zatloukala je takový přístup docela ohleduplný. „Pokud s tím pracují takto, je to ta lepší varianta,“ uvedl s tím, že i inspekce dělá plošné testy ve školách a poskytuje jim podrobné analýzy, a to ve větším počtu předmětů.

Osvald je ochoten soubor dat poskytnout zdarma i inspekci. Ta totiž nástroje ke zpracování takového množství dat nemá.

O přijetí na SŠ rozhodnou výsledky přijímaček, priorita až následně

Věda a školy

Související články

Klíčový úkol má ještě Cermat před sebou

Digitální přihlášky na střední školy jsou v cíli první etapy. Drtivá většina rodičů i přes počáteční zádrhele využila elektronickou možnost. Cíl má ale ještě...

Výběr článků

Načítám