Firma „obléká“ lidský jícen, střeva nebo dýchací trubice psů

Festival se zabýval zejména látkami, jejich výrobou a udržitelností, lidé se zde mohli seznámit i s „oblečením“, které jeho majitelé nevidí, a přece je pro ně potřebnější než vkusné sako nebo elegantní trendy šaty.

Zmíněné stenty, které pletou laborantky firmy Ella-CS, zachraňují životy. Královéhradecká firma patří mezi celosvětovou špičku.

„Stent je zdravotnický prostředek většinou trubicovitého průřezu, aby udržel prostupnost trubicovitého orgánu. Lze jej stlačit a zavést úzkými zaváděcími systémy přes přirozené tělní otvory a endoskop do zúženého místa. Díky tomu pacienti nemusí podstupovat otevřené riskantní operace. Po dvou třech hodinách může pacient odejít domů,“ vysvětlil Tomáš Bedřich z dané firmy.

Stenty pletou laborantky na takzvaných trnech, na ně si ukotví šablonu, kterou vyplétají. Pletařky nemusí mít speciální vzdělání. Důležitá je svědomitost a preciznost. Zaučit jednu laborantku, aby uměla uplést stent, trvá půl roku až rok. Zkušené pletařky vyrobí stent za 4-6 hodin.

„Je třeba, aby měl stent oba konce atraumatické (šetrné), to zatím žádný automat neumí vyrobit, proto se musí tkát ručně. Je přesně určený počet závitů, naše laborantky je pletou jako košíky,“ sdělil Bedřich.

Potíž spočívá v tom, že každý stroj, který stent vyrábí, umí vyrobit pouze první část zdravotně nezávadnou, o dopletení a zejména ukončení druhého hrdla se musí postarat „pletařky“.

K výrobě stentu používají hlavně tenoučké nitinolové dráty. „Je to slitina titanu a niklu. Je vhodná pro kontakt s lidským tělem a má úžasnou vlastnost tvarové paměti. Po stlačení se vrátí do podoby, v níž byl stent vypleten,“ vyzdvihl Bedřich. Nitinol musí firma kvůli svým specifikům dovážet.

„Toto neumí jakákoli železárna a ocelárna, potřebujeme výrobce, který zaručí čistotu materiálu, aby nedošlo k riziku korozí, lámání materiálu,“ poznamenal ředitel firmy Ella-CS Karel Volenec.

I sebemenší chyba při výrobě může pacienta poškodit. Každý stent proto projde několikerou kontrolou.

„Po dobu životnosti výrobku musíme nést odpovědnost. Implantát musí zaručovat efektivitu po celou dobu, po kterou v těle je,“ zdůraznil Volenec. Jeho firma vyrábí vše v Evropě, sídlo firmy je v Hradci Králové. Stenty putují do 73 zemí světa.

Nyní firma směřuje k velkému průlomu – královéhradecký speciální stent uspěl v Japonsku.

„Už tam exportujeme 15 let, ale dostat se k Japoncům je obrovsky náročné. Už s námi měli zkušenost. Je to pro nás významná reference. Kdo se dostane na trh poskytování péče v Japonsku, dosáhl skvělého úspěchu. I nadnárodní firmy čekají třeba dvacet let,“ uvedl Volenec.

V Česku hradí zavádění stentů zdravotní pojišťovny. Cena jedné speciální pružiny se pohybuje mezi 20-30 tisíci korunami, v zahraničí stojí 1500-2000 eur. „Není to levný zdravotnický prostředek, přestože vypadá jednoduše. Tato miniinvazivní metoda je však řešením proti radikální operaci,“ doplnil Volenec.

Stent však může fungovat i jako propojovací kanál, který rovnou propojí žlučník s tenkým střevem. Takzvané biodegradabilní stenty se v těle rozpadají, pacient tedy nemusí k lékaři na vytažení. Stent zkrátka zmizí. Stenty pomáhají nejen lidem, ale i zvířatům. Malá plemena psů často trpí zborcenou chrupavčitou průdušnicí. Když začnou kašlat, dostanou stent a mohou dál dělat radost svým majitelům.

„Stentování je široký obor s velkou budoucností. Stenty se budou potahovat léčivy, hormony, budou mít senzory, které budou komunikovat s umělou inteligencí,“ nastínil Bedřich, který vysvětloval a popisoval náplň firmy, stejně jako kolegové z jiných společností zabývajících se textilem, jež se představily na příslušném pardubickém festivalu.

„Každé stanoviště vedl tým odborníků, kteří zajistili nejen odbornou úroveň, ale i poutavou formu výuky. Důraz byl kladen na propojení s praktickým využitím – ať už šlo o ekologickou udržitelnost a recyklaci, správnou údržbu, nebo výskyt optických zjasňovačů na tkaninách,“ přiblížila garantka dílny textilu ve Sféře Automatických mlýnů Hana Krauseová.

„Firmy, jako jsou CityZen, LA LINEA, TEBO, SINTEX, VÚB, Preciosa nebo Institut cirkulární ekonomiky INCIEN, nabídly unikátní vhled do svých oborů,“ uvedla dále Krauseová.

„Takováto akce je pro nás jedno velké poprvé. A je to fantastické, skládám organizátorům hlubokou poklonu. Pro nás to nemá byznysový vliv, ale je příjemné vnímat zpětnou vazbu od návštěvníků a že můžeme popularizovat to, co děláme. Že textilu dala česká kotlina obrovský rozvoj. Na to bychom měli být patřičně hrdí,“ uzavřel Volenec.