Financování škol bude řešit tripartita i v příštím roce

„Shodli jsme se na změně financování středních škol na základě zdůvodnění, které nám pan ministr předložil,“ řekla Novinkám a Právu místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.

Právě změna financování škol byla rozbuškou pro nedávnou rozsáhlou stávku, protože původní návrhy směřovaly k tomu, že by se financování počtu odučených hodin na středních školách snížilo o 15 procent a v případě základních škol o šest procent.

Učitelé i ředitelé se obávali o kvalitu výuky, že by už nebylo možné dělit třídy do menších skupin třeba podle schopností žáků a že leckde by zanikly volitelné semináře. Obavy byly i o tandemovou výuku.

Ústupek ministra stojí na tom, že se na základních i středních školách budou snižovat maxima počtu odučených hodin o pět procent. Zatím s tím souhlasili jen představitelé středních škol. „Negativně se to dotkne jen devíti procent škol a pouze minimálně,“ uvedla Seidlová.

S dohodou o středních školách byla spokojena i šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová.

„A padlo tam, že by to měla být změna na delší dobu. Takže to nebude tak, že to za rok zase sníží o pět procent,“ sdělila Právu.

Podle ní se řeč točila spíše kolem toho, jak ve financování školství uplatnit další kritéria. „Vyšší nároky by třeba měly mít školy, které dělají dobře inkluzi, mají více žáků s odlišným mateřským jazykem nebo těch nadaných,“ uvedla.

Výhrady zůstávají kolem financování základních škol. Změna by se totiž mohla dotknout zejména těch malých na venkově. Leckdy jsou totiž zřizovány nadbytečně jen proto, že je pro okolní obce výhodnější jich mít více. Jinde ale plní roli dostupného vzdělání. A některé dokážou účinně pomáhat slabším žákům ve velkém.

„Na ministerstvu vědí, že je to těžké, protože zatím nejsou žádná kritéria, na jejichž základě by se měly malé školy slučovat. Ale dosud jsem slyšela jen o kritériu dopravní dostupnosti. Jenže když budete mít v okruhu pěti kilometrů inovativní malotřídku a nedaleko velkou školu, která až tak kvalitní nebude, tak mi nepřipadá správné, aby ta malotřídka zanikla,“ řekla Mazancová.

Podle ní by se měla zohledňovat i kvalita školy.

„Také jasně zaznělo, že když bude chtít zřizovatel nějakou malou školu udržet, tak na ni bude muset doplácet. Představa, že stát bude každé malé obci financovat školu, není udržitelná,“ dodala.

Ani podle Seidlové nebylo blíže určeno, jaké dopady by změna financování na základní školy měla. Řeč podle ní nepřišla ani na financování nepedagogických pracovníků, tedy kuchařek, školníků, uklízeček, účetních či IT správců. Peníze zatím chybí na nejméně 8000 těchto zaměstnanců, jejichž pozice byly vykázány jako neobsazené.

Ministr se podle Seidlové snaží vyjednat ještě další peníze na tyto pracovníky z rezerv. Jasněji by mohlo být až v půli ledna.