Hlavní obsah

Filozofické fakulty chystají na 17. října stávku

Akademici z filozofických fakult (FF) Univerzity Karlovy (UK) v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci (UP) budou v úterý 17. října stávkovat. K vyhlášení stávky za důstojné podmínky pro univerzitní výuku a další práci na VŠ je přimělo „opakované přehlížení požadavků, s nimiž se zaměstnanci univerzit od letošního března obracejí na vládu“. Stávku má zastřešit i Vysokoškolský odborový svaz.

Foto: Stanislava Benešová, Novinky

Filozofická fakulta UK

Článek

Na fakultách deseti univerzitních měst mezitím vznikají stávkové výbory a další akademické instituce se chtějí přidat alespoň symbolickým přerušením výuky a účastí na plánované demonstraci v Praze, jak v pátek 29. září oznámila iniciativa Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů.

„Na den učitelů 28. března jsme jasně poukázali na žalostné podmínky, za nichž na našich fakultách pracujeme. Jelikož se rozpočet vysokých škol pro rok 2024 nezvýšil a jeho reálná hodnota naopak v důsledku inflace razantně klesla, dalším logickým krokem je stávka. Stávkou symbolicky demonstrujeme, že v současných podmínkách prostě nadále pracovat nemůžeme,“ prohlásila Nina Wančová z FF UK.

Zaměstnancům univerzit přitom podle ní zdaleka nejde jen o mzdy, které u odborných asistentů činí často „pouhých 31 400 Kč hrubého a pro zaměstnance administrativy či knihoven začínají ještě níže“.

Školy se zlobí, poslanci školský rozpočet podrží

Věda a školy

„Jde o zachování oborů v pestrosti jejich nabídky, přípravu nových badatelských generací a prosperitu celé země, která se bez přidané hodnoty vzdělání a expertizy stane provinčním dodavatelem levné práce pro zbytek Evropy,“ upozornil František Kratochvíl z odborové organizace FF UP v Olomouci.

„Očekává se od nás úspěch v celosvětových žebříčcích kvality univerzit, pracujeme ale v nesrovnatelně horších podmínkách oproti univerzitám, které se v nich umisťují na předních příčkách,“ zmínil.

„Vysoké školy na křižovatce“

V návaznosti na nedávná prohlášení premiéra Petra Fialy (ODS) na konferenci „Česko na křižovatce“, podle kterých musí mít „vysoké školy ambici proniknout mezi světovou univerzitní špičku a být atraktivní nejen pro české, ale i zahraniční studenty,“ se rozhodli stávkující vyjít do ulic pod heslem „Vysoké školy na křižovatce“.

„Stojí-li Česká republika na rozcestí mezi montovnou a mozkovnou, pak je osud českého vysokého školství klíčovým faktorem, který rozhodne o dalším směřování naší země,“ uvedla Markéta Balcarová z FF Západočeské univerzity v Plzni.

Vládní úspory zástupci VŠ kritizují i z toho důvodu, že se o univerzitní vzdělání budou za pár let ucházet silné populační ročníky 2007 a 2008.

Vláda schválila rozpočet na příští rok, nejvíc si polepší obrana

Ekonomika

„Reálně hrozí, že budeme před branami vysokého školství muset nechat velké množství uchazečů navzdory jejich schopnostem a aspiracím. Finančně oslabené fakulty totiž na tento nápor, navzdory všem svým snahám o vnitřní racionalizaci a hledání externích zdrojů, nebudou připraveny v žádoucí kondici,“ varuje předseda akademického senátu pražské filozofické fakulty Ondřej Švec.

Stávkující požadují po vládě adekvátní financování vysokého školství ve státním rozpočtu na rok 2024, aby mohly univerzity zajistit podle nich důstojné mzdové a pracovní podmínky pro všechny své zaměstnance.

Rozpočet školství na rok 2024 má činit téměř 269 miliard korun, řekl ve středu po schválení návrhu rozpočtu vládou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo školství chce podrobnosti k rozpočtu představit na tiskové konferenci v úterý 3. října, řekla jeho mluvčí Tereza Fojtová. Na konci srpna ministr školství Mikuláš Bek (STAN) řekl, že rozpočet pro vysoké školství v roce 2024 oproti letošku neklesne. Na vzdělávání na veřejných VŠ je letos určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy víc než loni.

Dále vyzývají vládní představitele k přijetí závazného střednědobého výhledu růstu poměrných výdajů na VŠ vůči HDP na úroveň průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), a to v souladu se závazky plynoucími z vládního prohlášení. Česko vynakládá na vysoké školství ze státního rozpočtu o 0,2 procenta HDP méně, než je průměr vyspělých zemí. Podle posledních dostupných dat Eurostatu veškeré veřejné výdaje na terciární vzdělávání včetně projektových peněz, vědy a výzkumu odpovídají v ČR 0,86 procentu HDP. Průměr zemí EU je 1,27 procenta.

Fakulty rovněž vyzývají MŠMT, aby urychlilo přípravu stále odkládané novely vysokoškolského zákona, která má zlepšit ekonomické, pracovněprávní a sociální podmínky studujících doktorského studia.

VŠ má v Česku 27 procent lidí od 25 do 64 let. Podíl je třetí nejnižší v EU

Věda a školy

Výběr článků

Načítám