Článek
Fiktivní firmy zakládají žáci vyšších ročníků středních a vyšších odborných škol především s ekonomickým zaměřením. Sami si vybírají svůj předmět podnikáni, vybírají ze svého středu ředitele firmy, registrují se na fiktivních úřadech, shánějí zboží a kupce. Tato forma vyučování není pro žáky jen legrace, berou své fiktivní podnikání velmi vážně a chovají se jako by opravdu pracovali v reálné společnosti.
CEFIF simuluje činnost živnostenského i finančního úřadu
To vše umožňuje Centrum fiktivních firem (CEFIF), které je součástí Národního ústavu odborného vzdělávání. CEFIF totiž simuluje činnosti živnostenského a finančního úřadu, obchodního rejstříku, zdravotní, sociální a komerční pojišťovny, banky a centrálního dodavatele, který dodává firmám zboží za výhodnou cenu.
Žáci, kteří si chtějí založit firmu, musejí napřed provést všechny úkony stejně, jako by šlo o skutečný podnik. Musejí se rozhodnout, jaká bude právní forma firmy a její činnost, zažádat si o živnostenský list nebo koncesní listinu, poslat žádost o otevření běžného účtu do některé z fiktivních bank, přihlásit se k placení zdravotního pojištění u fiktivní zdravotní pojišťovny atd. Fiktivní firma má svého ředitele, sekretariát, marketing, právní, zásobovací i odbytové oddělení a účtárnu.
Pořadatelem veletrhu je Obchodní akademie Heroldovy sady v Praze 10 se svou fiktivní firmou Antre, s.r.o., Národní ústav odborného vzdělávání akci finančně podporuje. Mezinárodní veletrh fiktivních firem v Praze je jedním z největších veletrhů fiktivních firem nejenom v Evropě, ale i na celém světě.
Od knihkupectví po pohřební službu
Mezi fiktivními firmami figurují banky, pojišťovny, cestovní kanceláře, půjčovny a prodejny aut, pohostinství, knihkupectví, reklamní agentury, ale objeví se i ne příliš obvyklé společnosti jako je prodejce zbraní, letiště, nemocnice či pohřební služba. Žáci si pro ně vymýšlejí mnohdy velmi vtipné názvy.
Největší část fiktivních firem sice působí na obchodních akademiích, ale tato moderní forma výuky si už našla své místo i na středních školách s jiným zaměřením a také na některých vyšších odborných školách. Má tu výhodu, že práce ve fiktivní firmě žáky obvykle velmi baví a jsou mnohem lépe motivovaní naučit se i nezáživnou, ale nutnou administrativu.
Ve fiktivní firmě žáci zjišťují, že se její chod neobejde bez dobré komunikace a vzájemné spolupráce, učí se získávat zákazníky, slušně vystupovat a mluvit o své firmě. A někteří z nich se netají tím, že by si po absolvování školy chtěli založit právě takovou firmu jako byla ta fiktivní.