Favoritka na rektorku UK řeší před volbou kaňku s pochybnými publikacemi

Takzvané odpadní časopisy se tváří jako vědecké, avšak nezřídka pouze poskytují placený prostor pro nejrůznější publikace, které neprocházejí řádnou oponenturou.

Jak v pondělí napsal server E15, spolek Věda žije, který se snaží upozorňovat na neetické chování vědců, zjistil, že stránka Mileny Králíčkové ve vědecké databázi ResearchGate obsahuje přes 130 anglickojazyčných záznamů. U většiny z nich je vedena jako členka rozsáhlejšího autorského kolektivu.

Řada článků byla publikována v časopisech indexovaných v respektované databázi Web of Science, jenže např. čtyři články se vyskytují v časopisech vedených v tzv. Beallově seznamu „potenciálních predátorských časopisů a vydavatelů“ amerického knihovníka a vědce Jeffreyho Bealla, který bojuje proti „odpadní vědě“.

Čtyři potenciálně podezřelé texty publikovala v autorské dvojici s Václavem Větvičkou, který působí v USA na University of Louisville. Vydavatelé časopisů sídlí v Indii, Pákistánu nebo Číně, okolnosti jejich byznysu byly už několikrát zpochybněny. Např. vydavatelství Science Publishing Group, v jehož časopise Králíčková jeden článek publikovala, se „proslavilo“ tím, že jeho jistý časopis akceptoval text napsaný počítačovým programem, jehož „spoluautory” byly postavičky ze seriálu Simpsonovi.

Jak na možný problém prorektorky Králíčkové spolek Věda žije přišel? „Tímto tématem se zabýváme dlouhodobě, již před pěti lety jsme spustili projekt Antipredátor, který se pokoušel mapovat výskyt publikací v odpadních časopisech v české vědecké komunitě,“ sdělil na dotaz Novinek místopředseda spolku, fyzik Michael Komm.

Proto došlo i na nápad „proklepnout“ si i kandidáty na pozici rektora UK. „A to i v kontextu toho, že na této univerzitě se v minulosti vyskytly problémy s podezřelými publikacemi (aféra Wadima Strielkowského z Fakulty sociálních věd UK s publikací v predátorských časopisech) či rozsáhlým plagiátorstvím (kauza historika a bývalého prorektora Martina Kováře),“ vysvětlil Komm.

„Podle mého názoru to je problém závažný. V principu je možné si představit řadu scénářů, jak k publikování oněch článků mohlo dojit. Mohlo jít ze strany prorektorky o snahu uměle zvýšit svoji publikační aktivitu, což by bylo zjevným porušením etického kodexu UK. Nebo mohlo jít o nějakou formu nepozornosti či necitlivosti vůči problematice publikační etiky. I tohle je ale u kandidáta na rektora těžko omluvitelné,“ zmínil pro Novinky.

Zdůraznil nicméně, že vědci sdružení ve spolku Věda žije nechtějí automaticky odsuzovat vědeckou kvalitu dotčených publikaci. „To by vyžadovalo jejich odborný rozbor,“ upozornil.

Králíčková si publikací v pochybných časopisech podle svých slov nebyla vědoma. Obšírně se ke „kauze“ vyjádřila na svém webu kandidátky na rektorku UK.

Dodala také, že nelze zpochybňovat kvalitu článků – jinými slovy neplatí vždy, že se „ve špatném časopise publikuje jen špatný článek“. Zmíněná čtveřice textů navíc podle ní nebyly původní práce, ale tzv. přehledové články. Podle svého vyjádření je psala na relevantní témata, o čemž má vypovídat i počet jejich citací. Např. článek „Immunological aspects of endometriosis: a review“ má podle databáze Web of Science 58 citací.

Problém však nechce bagatelizovat. „Chceme si s kolegou Větvičkou rozklíčovat důvody, proč jsme ty texty publikovali právě v těchto časopisech. Každý děláme chyby a je důležité, jak se k nim postavíme. Proto jsem požádala o stažení těch článků a odstranění ze seznamu mých publikací, a to z preventivních důvodů,“ uvedla dále.

Návrh výběru časopisů pro publikace, na kterých spolupracovala, měl podle ní vždy na starosti dr. Větvička. „Návrh výběru časopisů k publikování byl výhradně mým rozhodnutím a nikdy nebyl v žádném případě veden úmyslem neetického chování či publikování v predátorských časopisech se záměrem získat nečestný prospěch,“ zareagoval Větvička na aktuální problém.

„Není však vyloučeno, že v budoucnu se může ukázat, že dané časopisy již nejsou považovány za tzv. potenciálně predátorské,“ poznamenala Králíčková s tím, že v některých případech se tak už v minulosti stalo.

Nelíbí se jí, že se dané zjištění od fóra Věda žije objevilo zrovna nyní před volbou rektora, ačkoli ona sama oznámila kandidaturu již před pěti měsíci a potenciálně sporné články jsou publikovány už řadu let. „Bohužel se v této souvislosti nemohu zbavit dojmu, že se mohlo jednat o úmysl, což mě velice mrzí,“ napsala na závěr.

V následné reakci pro Novinky potvrdila vše, co píše na svém webu. A na dotaz, zda to vnímá jako velký problém s ohledem na volbu rektora, odpověděla, že to je čistě v rukou volitelů, tedy akademických senátorek a senátorů, takže je to spíše otázka na ně. Její soupeř v boji o post rektora, historik a bývalý děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík, nechce záležitost komentovat.

Volba nové hlavy Karlovy univerzity, která nahradí nynějšího rektora Tomáše Zimu, proběhne 22. října. Oba kandidáti se mají představit akademickému senátu této zejména pražské vysoké školy 15. října. Lze očekávat, že se prorektorka Králíčková bude muset vypořádat i s dotazy na tuto „publikační kaňku“.

Pokud ve volbě uspěje, stane se první ženou na pozici rektora UK. Do čela této vysoké školy ji nominovalo šest fakult ze 17. Stehlík získal podporu od dvou fakult, proto je od počátku Králíčková považována za favoritku. Nový rektor by se měl funkce ujmout v únoru 2022 poté, co ho jmenuje prezident.