Extrémní vedra ovlivňují růst stromů, potvrdil výzkum. Kmeny se smršťují

Vědecká komunita očekává, že extrémní klimatické jevy budou na různých místech světa – včetně Evropy – stále běžnější. Kupříkladu délka letních veder se od roku 1880 v západní Evropě zdvojnásobila a počet dní, kdy byly zaznamenány extrémní vedra, se ztrojnásobil.

Vlny veder se ale jen zřídka vyskytují jako samotné teplotní extrémy, často jsou totiž doprovázeny i jinými klimatickými parametry jako třeba nedostatek srážek a vysoká míra odpařování. Stres ze sucha tak podle ČZU zhoršuje negativní účinky extrémních teplot na produktivitu, vitalitu a přežití stromů.

To se prokázalo např. v roce 2003 při evropské vlně veder, kdy se snížila hrubá primární produkce lesních ekosystémů na kontinentu o 30 procent. Při kombinovaném suchu a tepelném stresu je z důvodu uzavření průduchů a souvisejícím utlumením fotosyntézy omezen příjem uhlíku ekosystémem.

Uvolnění vody z vnitřních zásob kmenů sice dočasně může zmírnit negativní účinky sucha na cévní systém stromu, avšak déletrvající sucho nakonec způsobuje vodní kolaps spolu s dehydratací tkání a jejich poškozením. A to může mít za následek úhyn stromů způsobený suchem.

Mezinárodní tým, jehož součástí byli vědci z katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU, zkoumal účinky rekordní evropské vlny veder z roku 2018 na růst stromů pomocí tzv. dendrometrů s vysokým časovým rozlišením.

„Založili jsme 53 monitorovacích ploch po celé Evropě a sledovali jsme 377 stromů 21 druhů dřevin,“ informoval spoluautor výzkumu Radim Matula.

„Dendrometr slouží k měření změn tlouštěk kmene stromů, který se může nejen zvětšovat přírůstem, ale i smršťovat v důsledku sucha. Smršťování kmene, zaznamenávané těmito přístroji, tak signalizuje nedostatek vody, což je ukazatel dehydratace kmene a stresu ze sucha,“ vysvětlil Miroslav Svoboda, další z členů autorského týmu.

Studie podle Matuly překvapivě ukázala, že v porovnání s předcházejícími dvěma lety se růst stromů v extrémním roce 2018 významně nesnížil.

„Docházelo však až ke dvakrát většímu smrštění kmenů v důsledku vyčerpání zásob vody v porovnání s předchozími roky, což ukazuje na silný vodní deficit měřených stromů,“ dodal s tím, že u jehličnatých dřevin byl tento vodní deficit v porovnání s listnatými dřevinami výraznější.

„To znamená, že docházelo k výraznějšímu a trvalejšímu smršťování kmenů, což ukazuje na obecně menší odolnost jehličnanů vůči suchu a vysokým teplotám,“ poznamenal Matula.

Studie se podle něj detailně zaměřila i na druhy dřevin dominantní v českých lesích. „Ukázalo se, že u smrku ztepilého a borovice lesní došlo k mnohem rozsáhlejšímu a trvalejšímu odvodnění kmene než u buku lesního a dubů, což jasně ukazuje na větší odolnost těchto listnáčů vůči suchu a vysokým teplotám,“ konstatoval.

„Ukazuje to rovněž, které z našich domácích dřeviny jsou odolnější ke klimatickým extrémům a které by tak měly být preferovány při změnách druhové skladby lesů v ČR pro posílení jejich odolnosti vůči klimatické změně,“ uzavřel.

Díky dendrometrům by se navíc v budoucnu mohlo dařit identifikovat oblasti s vysokým rizikem chřadnutí a následného odumírání lesů.