Extrémní vedra mohou do konce století zabít přes dva miliony Evropanů

Horko a chlad patří mezi prokázané rizikové faktory ovlivňující zdraví populace a úmrtnost. Horké počasí má na tělo nepříznivý vliv, protože ho nutí k nadměrnému výkonu. Během vln veder tak prudce stoupá počet úmrtí, především u starších a nemocných lidí. Chladné teploty zase souvisejí s řadou srdečních a plicních nemocí.

Podle dřívějších studií na jedno úmrtí v důsledku horka připadá zhruba deset úmrtí v důsledku chladu. V nové studii publikované v odborném časopise Nature se ale vědci pokusili zjistit, jak by změna klimatu mohla ovlivnit úmrtnost související s horkem a chladem v Evropě.

Následkem změny klimatu ve 21. století narůstají úmrtí související se zvyšováním teplot, přičemž extrémní teplo i chlad se změnou klimatu mění různou rychlostí a napříč regiony. Důsledky změny klimatu se tak nejvíce liší v severní a jižní Evropě.

Podle prognóz by vedra měla v průběhu století nejvíce zasáhnout jižní Evropu, především v oblasti Středozemního moře, a střední Evropu. V těchto regionech by měl počet úmrtí související s vysokými teplotami vzrůst nejvíce.

Naopak v chladnější severní Evropě vědci očekávají mírný pokles počtu úmrtí.

„Například v Norsku bychom mohli zaznamenat velmi mírný přínos. To je však zcela zastíněno tímto masivním nárůstem, který vidíme v jižních zemích,“ řekl statistik z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny Pierre Masselot pro server The Guardian.

Studie vychází z údajů o úmrtnosti z let 2000-2014. Vědci zkoumali teplotu v 854 evropských městech s počtem obyvatel nad 50 tisíc.

Výzkumníci vytvořili tři scénáře socioekonomického vývoje, jež souvisejí se změnou klimatu. Zjistili, že bez adaptace na teplo převyšuje nárůst počtu úmrtí způsobených teplem nad snížením počtu úmrtí souvisejících s chladem, a to ve všech scénářích.

„Jednoduše řečeno, nárůst teplého počasí zabije více lidí, než kolik jich zachrání pokles chladného počasí,“ konstatoval Tim Osborn, klimatolog z Východoanglické univerzity.

Podle nejoptimističtějšího scénáře, kdy by došlo ke snížení znečišťování planety, by i přesto v důsledku klimatických změn nakonec ročně umíralo osm tisíc lidí. Ve scénáři s nejvyšším oteplením o 4 °C by v Evropě mohlo v důsledku extrémních teplot zemřít do roku 2099 podle průměrných odhadů až 2,3 milionu lidí. Celkový počet úmrtí způsobených teplotou by se tak mohl zvýšit téměř o 50 procent.

Výjimkou by nebylo ani 80 tisíc úmrtí v Evropě za rok, přičemž např. v rámci tehdy rekordně teplého roku 2023 to bylo přes 47 tisíc.

Podle scénáře s oteplením o 4 °C by na tom měla být nejhůře Malta s 269 úmrtími na 100 tisíc obyvatel. Úmrtnost související s vysokými teplotami by se měla týkat také velkých měst. Například v Barceloně by do roku 2099 mělo v důsledku vysokých teplot zemřít více než 240 tisíc lidí.

V minulosti byla úmrtí způsobená chladem častější než úmrtí způsobená teplem. Avšak výzkumníci v další studii publikované ve vědeckém časopise Lancet poukazují na změny způsobené globálním oteplováním.

Tvrdí, že rozdílná rychlost reakce na změny teploty znamená, že úmrtí v důsledku horka budou stoupat mnohem rychleji než úmrtí v důsledku chladu, zejména při vyšších teplotách.

Podle vědců s úmrtími způsobenými vysokými teplotami souvisí míra adaptace lidí na teplo, ta je ale podle nich - v případě nejhoršího scénáře - celkem nepravděpodobná.

Všechna tato zjištění tak poukazují na důležitost různých opatření, ať už se jedná o snížení emisí uhlíku, nebo o zvětšování zelených ploch ve městech.