Článek
Na ZŠ vynikal v matematice a obsazoval nejvyšší příčky v krajských matematických soutěžích, nicméně u přijímacích testů, které doporučil kraj, pohořel. Kdyby nezasáhl ředitel, mohl by se žák se studiem rozloučit.
Kdyby se plošné testy skutečně staly hlavním kritériem pro přijetí na studium, pak podle všeho přibude případů, kdy se nadaným dětem středoškolské brány zavřou, jako se to stalo talentovanému hochovi v Ústí.
Povinné státní přijímačky se budou zkoušet na školách, které se do experimentu přihlásí, už na jaře 2015. Všech ostatních se plošné testy mají týkat nejpozději od jara 2016.
Ředitel měl rozum
Odborníci na vzdělávání jsou ale proti. „Jsou žáci, kteří mohou být u přijímaček špatní, a není to tím, že by byli z benevolentnější školy, ale prostě nejsou zvyklí na testování, jsou nervózní. Test je jednorázový výsledek, který když uplatníte na 15leté děti, tak jim to ovlivní celý život a je třeba s tím nakládat jemně,“ řekl Právu ředitel zmíněného ústeckého gymnázia Alfréd Dytrt, který je i předsedou Asociace ředitelů gymnázií.
Soc. dem. trestá své vlastní voliče.
Zmíněné gymnázium loni poprvé použilo testy společnosti Scio z češtiny a matematiky, které všem maturitním oborům zakoupil zřizovatel, tedy kraj, a doporučil, aby testy byly podle předepsané míry brány u přijímacího řízení v potaz.
Jelikož ale nadále platí zákon, podle něhož o přijetí rozhoduje výhradně ředitel, ignoroval Dytrt doporučení zřizovatele a chlapce na základě jeho dosavadních výsledků přijal. Podle Dytrta podobně postupovala i ostatní gymnázia v kraji, protože by jinak nenaplnila „ani jednu třídu“.
„I ti, kterým se nepodaří přijímací zkouška, odmaturují dobře, třeba i výborně, a stanou se třeba i chirurgy v nemocnicích,“ vysvětlil Dytrt, proč by pravomoc přijímat žáky měla zůstat plně v rukou ředitele.
Znalosti nestačí
Testy z matematiky a češtiny připraví podle Chládkova záměru ministerský úřad Cermat. Ten určí laťku, a kdo ji nepřekoná, nebude na školu s maturitou přijat. Školy budou mít volnost v tom, že budou moci k testům přidat ještě vlastní kritéria nebo laťku zvýšit, nikoliv však snížit.
Chládek má několik důvodů k plošným přijímačkám. Jedním z nich je snaha snížit počet neúspěšných maturantů tím, že se zvýší nároky na vstup na střední školu.
Slibuje si také, že se srovná úroveň škol, pokud budou ZŠ znát cíl vzdělávání, jímž mají být přijímačky. Rovněž doufá, že se zvýší motivace deváťáků učit se. Dosud už na jaře věděli, na jakou školu budou přijati, takže se nijak nesnažili.
Podle slov ředitele Waldorfského lycea Ivana Smolky pro Právo jsou však jednotné přijímačky krokem zpět.
„Považuji to principiálně za velmi špatnou záležitost. Proč si někdo myslí, že když se vrátíme o 30 let zpátky, tak to bude fungovat? V dnešní společnosti už ne, i žáci už se moc donucovat nedají, musí se spíš motivovat. Jednorázový test, který rozhodne 15letým lidem o celém životě, je něco příšerného,“ podivil se.
Jeho lyceum má pravidelně vynikající výsledky u státních maturit, přitom náročné výběrové řízení nedělá. Žáky přijímají na základě pohovorů, během nichž nezjišťují jen znalostní úroveň, ale to, zda je uchazeč vůbec schopen studia. I když žák výrazně kulhá v matematice, vezmou ho, protože v jiných oblastech je studia schopen.
„Kdybychom brali na základě výsledků ze ZŠ, tak to hodně porušuje rovnost příležitostí, o které se pořád mluví. ZŠ jsou opravdu velmi různé a jen částečně za to mohou žáci,“ uvedl Smolka.
Podle něj by i žáci na hraně přijatelnosti měli dostat šanci. „Ne že nějaká instituce, která vymyslí nějaké testy, bude rozhodovat o tom, jak budou lidi v celém státě vypadat. To je neuvěřitelné sociální inženýrství. Někdo si bude hrát s testy, ministr bude určovat procenta pro přijetí na maturitní školu a kolik dětí půjde na učňáky,“ dodal Smolka.
Chudší na to doplatí
O projektu se nedávno mluvilo u kulatého stolu, který pořádala společnost EDUin, jež propaguje zajímavé trendy ve školách.
Matematik a ředitel Scio Ondřej Šteffl tam představil graf, jenž dokládá, že nelze v prváku SŠ určit, kdo zvládne maturitu. Jeho společnost před časem změřila úroveň studentů prvních ročníků SŠ a úroveň stejných žáků ve čtvrťáku. Ukázalo se, že řada žáků, kteří se v prváku jevili jako slabší, by maturitu zvládla.
Není sice zatím jasné, jak bude laťka u přijímaček nastavena, ale je jisté, že by znemožnila velkému počtu dětí dojít k maturitě. Podle Štefflových propočtů se může jednat až o 10 tisíc dětí ročně. Děti, které by takové přijímačky odstřihly a maturity by nezvládly, bylo přitom minimum. Víc bylo těch, kteří byli v prváku průměrní až nadprůměrní, ale maturitu by nezvládli.
Podle Šteffla na jednotné přijímačky doplatí hlavně děti z chudších rodin. „To je tak úžasně asociální projekt! Bohatším dětem rodiče zaplatí doučování, hranici samozřejmě přeskočí a budou tam, kde potřebují. Ale dětem ze sociálně slabých poměrů to rodiče neudělají. Soc. dem. trestá své vlastní voliče. Kdyby toto prosazovala silně pravicová strana, tak tomu rozumím: ‚Každý svého štěstí strůjcem, padej dělat něco jiného!‘ Ale sociální demokracie?“ divil se Šteffl.
Chládek se zase v nedávném rozhovoru pro Právo nepřímo navezl do Šteffla, když prohlásil, že veškerá kritika jednotných přijímaček je kvůli tomu, že „bere soukromé firmě kšeft“. Na mysli měl zřejmě Štefflovo Scio, které připravuje přijímací testy pro školy sedmi krajů. Šteffl však tvrdí, že si nijak nepohorší, protože vydělá právě na přípravě na jednotné přijímačky.
„Výsledkem státních maturit je, že dostáváme tři milióny za přípravu ke státní maturitě. Až budou plošné přijímací zkoušky, tak budeme dostávat mnohem více, protože rodiče budou mnohem ustrašenější,“ řekl.
| Co ještě zaznělo u Kulatého stolu EDUin: |
|---|
| Chládek svou účast odřekl a neposlal za sebe náhradu, a tak projekt před odborníky nejhlasitěji obhajoval příznačně zástupce Svazu průmyslu a dopravy Miloš Rathauský. Příznačně proto, že oficiální argument, že přijímačky děti odradí, či odfiltrují více žáků na učiliště, zatím nepadl. O to jde právě průmyslovým lobby, která si stěžují na nedostatek dělníků.Rathauský nejprve objasnil, že svaz neusiloval o jednotné zkoušky, jen aby byly povinné. Zkušenost z krajů, kde už přijímačky povinné jsou, byť je ředitel nemusí zohledňovat, už totiž naznačují, že se více dětí hlásí na učiliště a méně na maturitní obory.Podle Rathauského je hlavní problém ve financování škol, které je nastaveno tak, aby se školy snažily přijmout co nejvíce žáků, protože peníze jsou přerozdělovány podle jejich počtu.„Řešením je reforma financování, ale ministerstvo předložilo tři návrhy a všechny vedou do slepé uličky a podle nás do likvidace odborného vzdělávání, tak hledáme jiné cesty, jak zachovat normativní financování, ale s tím, že je žák schopen to studium dokončit,“ uvedl.Šteffl však namítal, že učiliště jsou pro děti tou nejméně vhodnou formou vzdělání a jejich absolventi mají nejvyšší nezaměstnanost ze všech typů škol. Podle něj se zde děti nerozvíjejí jako na středních školách, což potvrzují i mezinárodní měření. Statistiky také ukazují, že děti vyučený obor často nebaví, většinou jej opouštějí, a nakonec se mohou dle zahraničních studií projevovat i sociopatologické sklony.Mladí, chudí a frustrovaníTo Rathauský odmítl jako demagogii a výše zmíněný Štefflův graf označil za hru s čísly, načež Šteffl kontroval slovy: „Není to hra s čísly, ale s dětmi.“Jindřich Kitzberger z Centra školského managementu při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy upozornil, že už teď se v nematuritních oborech soustřeďují děti z rodin s nízkým socioekonomickým statutem.„Pokud od maturitních oborů určité procento dětí odřízneme, tak mezi nimi bude vysoký podíl těch, které jsou s nízkým socioekonomickým statutem. Posílíme učňovské školství o velmi frustrovanou skupinu dětí, které vůbec nechtějí ty učňovské obory studovat a zcela jistě se přidají k těm, které si svůj obor změní,“ řekl Kitzberger.Podle něj je pro člověka každý rok strávený na maturitním oboru, byť nakonec maturitu nezvládne, velké „plus pro rozvoj jeho osobnosti, pro jeho pokrok ve všech možných oblastech, pro jeho další studijní předpoklady“. |