Článek
Zmíněných 14 expertů, kteří pro NPI pracovali na revizi vzdělávací oblasti Umění a kultura, tak pracovní skupinu již opustilo. Ve skupině k úpravám výuky umění jsou nyní jen dva odborníci a budou se hledat další, řekl v pondělí 3. července ředitel odboru na NPI Kamil Ubr. Institut plánuje vypsat výběrové řízení.
Institut dříve zveřejnil podklady, ve kterých odborníci popsali dvě varianty, jak by mohla výuka umění v základních školách vypadat.
- Varianta A podle NPI navrhuje, aby základem pro vzdělávání školáků zůstaly hudební a výtvarná výchova, které by rozvíjely další umělecké oblasti. Zatímco hudební a výtvarnou výchovu by školáci měli po celou dobu školní docházky, hodiny jiných uměleckých oborů by na druhém stupni ZŠ navštěvovat nemuseli.
- Varianta B mluví o tom, že by měl mít žák možnost se kontinuálně minimálně po dobu pěti let vzdělávat ve dvou uměleckých oborech. Autoři varianty předpokládají, že těmito obory budou na většině škol hudební a výtvarná výchova, návrh ale dává prostor i školám, které budou chtít k výuce přistupovat inovativně.
Autoři varianty A oznámili, že spolupráci s NPI ukončují. Kritizují zvažované „sdružování uměleckých oborů v ZŠ“, podle nich to může ohrozit rovný přístup všech žáků ke vzdělávání. Již v dubnu avizovali, že spolupráci s institutem „pozastavují“, avšak tehdy ještě dodávali, že „v odborné práci na očekávaných výstupech pokračují“.
Hudební a výtvarná výchova se rušit nemá, školy ale mají dostat větší možnost volby
Expertům se nelíbí změny u hudební a výtvarné výchovy. Pozastavili spolupráci na úpravách učiva
Pro podporu vzdělávání všech dětí ve všech základních školách v oboru hudební a výtvarné výchovy vznikla petice, kterou podepsalo asi 4500 lidí. Ke koncepci úprav učiva se vyjádřili v otevřeném dopise rovněž děkani pedagogických fakult.
Reakce Věry Uhl Skřivanové pro Novinky: |
---|
Koncepce A zachovává kontinuální vzdělávání v oborech výtvarná a hudební výchova pro všechny, ale také všem dětem nabízí setkávání se všemi doplňujícími obory – taneční a pohybovou výchovou, filmovou/audiovizuální výchovou a dramatickou výchovou formou integrace, v projektech a workshopech za účasti odborníků těchto oborů či jako nepovinných předmětů v rámci disponibilních hodin. Koncepce B nabízí výběr dvou oborů po dobu pěti let. Všechny děti se v republice tedy nesetkají se všemi pěti obory tak, jak to nabízí otevřenější koncepce A všem dětem. |
NPI: Nemá jít o „zrušení hudebky a výtvarky“
Autoři multioborové koncepce výtky odmítají. „Koncepce ukládá školám povinnost zařadit do výuky v této oblasti obsahy všech pěti oborů uměleckého vzdělávání. Cílem předkládané koncepce je rozšířit možnosti jednotlivých škol, kdy samy budou rozhodovat, zda se vydají cestou výraznější inovace, nebo zachovají stávající situaci,“ sdělili.
Rovněž NPI nepředpokládá, že by se ve školách děti přestaly vzdělávat v hudebním či výtvarném oboru, respektive že by tyto obory neměly být součástí společného základu, jak nyní doplnil Ubr.
Rušení 9. tříd? Ředitelé škol jsou proti, zjistil průzkum
Špatná organizace práce?
Končícím expertům se nelíbí ani postup úprav. Podle nich jsou práce špatně organizované a netransparentní. Ubr sdělil, že se nyní na úpravách učiva pracuje jinak než v minulosti. Odborníci mají najít nejdůležitější témata v oboru, kterým se školáci budou věnovat. Cílem má nově být „nepřetěžovat děti faktografickými znalostmi a posílit kompetence pro život“, řekl.
Institut zatím připravil první výstupy z prací na nových vzdělávacích plánech (tzv. rámcové vzdělávací programy - RVP) pro základní školy. Ministerstvu školství je předložil na konci května. Ministr Mikuláš Bek (STAN) nedávno avizoval možné změny v postupu práce na revizích. Zda budou, by podle něj mohlo být rozhodnuto v červenci.
„Čeká nás porada s mými spolupracovníky, náměstky, jak případně upravíme zadání, jednak směrem k tomu, aby bylo variabilní a počítalo případně s prodloužením povinné školní docházky na střední školu, a také se musíme rozhodnout, jaký tým lidí provede redakci výstupů od pracovních skupin,“ nechal se slyšet ministr.
Stále není rozhodnuto. MŠMT bude podobu výuky druhého cizího jazyka ještě řešit
Jak jsme informovali v červnu, stále navíc není definitivně rozhodnuto ani např. ohledně toho, jak to bude s podobou výuky druhého cizího jazyka na ZŠ. Plán úprav RVP sice počítá se zrušením povinnosti výuky druhého cizího jazyka, nicméně mnozí vyučující a jiní odborníci s tím nesouhlasí.
Rámcové vzdělávací programy (RVP) na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle RVP vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit. O potřebě úprav vzdělávacích programů se mluví zhruba od roku 2016. |