Experti: Romští žáci tvoří většinu v 77 školách, segregace přináší ztráty

„Když oddělujeme vzdělávání romských a dalších vyloučených dětí, vytváříme podmínky pro obrovské společenské a sociální ztráty na celostátní i místní úrovni,“ uvádí server, který vychází ze studií, analýz, zpráv ombudsmana i z vládních materiálů.

Experti poukazují na to, že v segregovaných školách mají děti omezený kontakt s ostatními vrstevníky a také rozdílné vzdělávací příležitosti. Podle výročních zpráv o stavu romské menšiny je kvalita vzdělávání v segregovaných školách a třídách nižší. Má to pak dopad na uplatnění mladých, budoucí výdaje státu, rozvoj regionů, zdraví, zadluženost či kriminalitu.

Ve školním roce 2020/2021 chodilo do škol 950 tisíc žáků a žaček, z nich asi 35 tisíc romských. Podle ombudsmanových údajů zhruba 12 procent romských školáků a školaček mělo výuku v takzvaných zvláštních školách či třídách, tedy pro děti s lehkým mentálním postižením. Z neromských žáků a žaček to bylo 1,3 procenta.

V Česku je více než 4200 základních škol. Z nich 136 mělo v předminulém školním roce přes 34 procent žáků romských. V celkem 77 školách tvořili romští školáci více než polovinu osazenstva, v 32 školách přes 75 procent a v 17 pak přes 90 procent.

Podle doporučení by jejich podíl ve škole neměl překročit deset či 15 procent a ve třídě by měli být nejvýš čtyři romští žáci, jinak hrozí, že ostatní rodiče začnou své potomky přehlašovat jinam, uvádí s odkazem na analýzu Agentury pro sociální začleňování server.

Podle výzkumníků z agentury PAQ Research segregace omezuje i úspěšnost ve vzdělávání. Odborníci uvádějí příklad, že pokud absolvent ZŠ následně dokončí i střední školu, přinese za svůj život do veřejných rozpočtů na daních a odvodech v průměru o 2,3 až 2,8 milionu Kč víc než člověk se základním vzděláním. Zlepšení nejslabších žáků může každý rok přinést do rozpočtů 18 miliard korun, spočítala agentura.

Server uvádí celkem 45 opatření k odstranění segregace a ke zlepšení situace, a to třeba doučování, asistenty pedagogů, předškolní vzdělávání, poradenství pro rodiče či změnu spádových oblastí k rovnoměrnějšímu rozdělení školáků.

Česko za segregaci malých Romů a Romek dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních institucí. Evropský soud pro lidská práva v roce 2007 odsoudil ČR za to, že přeřazením 18 romských dětí do zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je.

Inkluze - tedy začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných tříd - odstartovala v Česku od září 2016.

Senátorka Zwyrtek Hamplová se nyní přesto vyslovila pro segregované třídy. Jejich smysl vidí v tom, aby se „neubližovalo dětem, které nejsou zvyklé na určité etnikum“. Podle ní to není diskriminace, ale rozumný krok, kterým by mohla jít Česká republika příkladem.

„Spletla si století a možná i kontinent,“ reagovalo např. hnutí STAN.

Výroky senátorky jsou podle organizace Romea nepřijatelné a neetické. „Vzdělání by mělo být pro všechny děti bez rozdílu etnického původu stejné a nikdo by neměl být segregován z důvodu své etnické příslušnosti. Tento výrok není nic jiného než projev rasismu a segregace. Odsuzujeme tento výrok a důrazně odmítáme jakoukoliv formu rasové segregace ve vzdělávání,“ napsal ČTK Štefan Balog, manažer stipendijního programu organizace Romea.

„Pokud se nechceme vrátit o 50 let zpět, neměli bychom toto absurdní a hloupé vyjádření paní senátorky brát v potaz,“ dodal.

Ohradila se také vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková: „Kvalitní vzdělání je nejzásadnějším prostředkem, jak pomoci uspět dětem všech sociálních i etnických skupin ve společnosti. Segregace omezuje úspěšnost ve vzdělávání a naopak přináší obrovské ekonomické náklady pro stát, regiony i obce. Výrok senátorky Hamplové jde proti všem evropským hodnotám a jen potvrzuje, jak je vzdělání důležité.“

Rasistická vyjádření politiků jsou nepřijatelná, dělit děti podle příslušnosti k menšině je nepřípustné, vyjádřila se i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Romský aktivista Jaroslav Miko označil výroky Hamplové za nebezpečné. Podle novinářky Jarmily Balážové, která v minulosti působila mj. jako mluvčí ministerstva školství, senátorka sbírá bez znalosti tématu levným způsobem politické body.

A protestují i samotní romští studenti. „Tím, že budeme rozdělovat děti podle barvy kůže, dosáhneme ještě více nerovností. Společně se svými neromskými spolužáky se navzájem obohacujeme a často máme na věci jiný pohled díky rozdílným zkušenostem,“ uvedl kupříkladu Petr Pavel Banda, student ekonomie a managementu na Mendelově univerzitě v Brně.