Článek
Jedna z velkých nejistot v počítačových modelech používaných k předpovědím počasí spočívá v otázce, jak bude klima reagovat na zvyšující se množství skleníkových plynů.
„Mnoho našich modelů naznačuje, že v budoucnu dojde k poklesu oblačnosti, což znamená, že mraky budou odrážet méně slunečního světla zpět do vesmíru, více ho bude pohlcováno na povrchu a to bude působit jako zesilovač oteplení, které bychom získali z oxidu uhličitého,“ řekl BBC News Robin Hogan z Evropského střediska pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF).
Cílem mise družice je zejména studium chování zemské atmosféry a pomoc při predikci počasí. Na palubě má dva zobrazovací přístroje pracující v infračervené a viditelné oblasti elektromagnetického spektra a dva sondážní mikrovlnné a ultrafialové přístroje. pic.twitter.com/CJvprb2vKY
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) May 29, 2024
Družici mise EarthCARE (Earth Cloud Aerosol and Radiation Explorer) o hmotnosti 2,3 tuny vynesla do vesmíru raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, která odstartovala ve středu v 0:20 SELČ.
Revoluce v předpovědi počasí? Nejnovější evropská meteodružice poslala první snímky Země
Misi řídí Evropská kosmická agentura (ESA), která ji označila za dosud nejsložitější projekt této organizace v oblasti pozorování Země, a japonská vesmírná agentura JAXA.
20 let po schválení projektu
Od schválení projektu až do nynějšího startu uplynulo dvacet let. Aparát bude kroužit kolem Země ve výšce asi 400 kilometrů.
Satelit má čtyři přístroje, které budou pracovat ve vzájemné součinnosti, aby získaly informace, které klimatologové hledají. Nejjednodušší z nich je tzv. imager - kamera, která bude pořizovat snímky, aby poskytla kontext měřením provedeným ostatními třemi přístroji.
Čeští inženýři se podílejí na misi, která „půjde na rande s kometou“
Evropský ultrafialový laser EarthCARE uvidí tenké, vysoko položené mraky a vrcholky mraků níže. Bude také detekovat malé částice a kapičky (aerosoly) v atmosféře, které ovlivňují vznik a chování mraků. Japonský radar se podívá do mraků, aby zjistil, kolik vody nesou a jak se sráží ve formě deště, krup a sněhu. A radiometr bude zjišťovat, kolik energie dopadající na Zemi ze Slunce se odráží nebo vyzařuje zpět do vesmíru.
„Rovnováha mezi tímto celkovým množstvím vycházejícího záření a množstvím přicházejícím ze Slunce zásadně ovlivňuje naše klima,“ uvedla Helen Brindleyová z britského Národního centra pro pozorování Země (NCEO).
„Pokud tuto rovnováhu změníme, například zvýšením koncentrace skleníkových plynů, snížíme množství vycházející energie v porovnání s tím, co přichází, a klima se ohřeje,“ dodala.
Kromě dlouhodobé klimatické perspektivy budou data EarthCARE využívána i ke zlepšení aktuálních předpovědí počasí. Například to, jak se bude vyvíjet bouře, bude ovlivněno počátečním stavem jejích mraků, jak je družice pozorovala o několik dní dříve.