Sonda na Marsu objevila podzemní jezera

Satelit Mars Express obíhá kolem sousední planety Země od prosince 2003. Jeho pokročilý radar pro zkoumání podzemí a ionosféry (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding - MARSIS) odhalil na Marsu už v roce 2018 pod ledovou vrstvou v hloubce 1,5 kilometru podpovrchový rezervoár vody.

Aparát MARSIS určitým způsobem „odráží“ rádiové vlny z povrchu a měří jejich „ozvěny“ k zobrazení geologických struktur, doplňuje agentura Reuters.

Nyní s přihlédnutím k více údajům a po jejich analýze jiným způsobem byla zjištěna tři další jezera, uvádí sama ESA ve výzkumu zveřejněném v akademickém žurnálu Nature Astronomy.

Největší z těchto vodních nádrží má velikost 30 x 20 kilometrů a je obklopena několika menšími jezery. Předpokládá se, že tato voda bude velmi slaná vzhledem k tomu, že v mrazivých teplotách kolem -123 °C zůstává tekutá. Ale jak je to při takových teplotách možné?

„Voda může zůstat kapalná proto, že ionty solí zabraňují molekulám vody se dostat příliš blízko k sobě (a navíc ve správné orientaci), díky čemuž se ztěžuje jejich přeuspořádání do správné polohy, aby z kapaliny mohla vzniknout pevná látka, tedy led. Platí, že čím více solí bude ve vodě, tím těžší přechod bude, resp. k němu bude potřeba nižší teplota,“ vysvětlil pro Novinky Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Proto například na Zemi můžeme pozorovat, že moře o různé slanosti budou zamrzat při jiných teplotách.

„Až začne venku mrznout, schválně si to vyzkoušejte. Namíchejte několik sklenic vody s různým množstvím soli a nechte je venku. Budou zamrzat v různé dny v závislosti na síle mrazu,“ doplnil Brož.

Mars každopádně měl být podle expertů kdysi dávno teplejší a vlhčí a voda tekla po povrchu podobně jako na Zemi. Protože je ale na Marsu atmosféra v podstatě bezvýznamná, výsledný nízký tlak na povrchu planety brání tvorbě kapalné vody.

I když tedy dnes není možné, aby voda zůstala na marsovském povrchu stabilní, nové zjištění otevírá možnost, že pod zemí může existovat celá soustava starobylých jezer, možná milionů či dokonce miliard let starých.

Byla by ideálním místem pro hledání důkazů o životě na Marsu, i když velmi obtížně dosažitelným.

Jezera ukrývající se pod ledovci - a hostící živé organismy - jsou známá i na Zemi. Příkladem takového subglaciálního jezera může být Vostok v Antarktidě, které je podle vědců pod ledem uzavřeno možná až 35 milionů let.

„Taková jezera mohou ukrývat jedinečné ekosystémy a poskytovat užitečné analogie pro astrobiology zkoumající, jak může život přežít v extrémních podmínkách,“ stojí ve vyjádření vědců z ESA.

Nedávná kanadská studie zase soudí, že několik miliard let stará údolí na Marsu mohla být vytvořena ledovci, a ne tekoucími řekami, jak jsme si mysleli. Podle ní byla rudá planeta v pradávné minulosti naopak určitou dobu chladnější a více pokryta ledem, než předpokládaly převládající teorie.