Evropská sonda detekovala těsně pod povrchem Marsu vodu. Americký rover odhalil vulkán

Oblast bohatá na vodu v oblasti Valles Mariners je velká asi jako Nizozemsko, tvrdí vědci (Nizozemsko má rozlohu 41 543 km čtverečních - pozn. red.). Místa s vodou pod povrchem se konkrétně překrývají s hlubokými údolími Candor Chasma, tedy lokality, která je součástí kaňonového systému Valles Mariners.

Tým badatelů věří, že voda vypátraná na místě je ve formě ledu.

Vodu, která se skrývá pod povrchem Marsu, našel neutronový teleskop FREND (Fine Resolution Epithermal Neutron Detector) na satelitu TGO, který z oběžné dráhy planety mapuje vodík - tj. známku možné přítomnosti vody - na marsovském povrchu i pod ním.

„Vodík obecně není jednoznačnou známkou přítomnosti vody. Takto detekovat ji bohužel neumíme. Počet detekovaných neutronů poukazuje na množství vodíku. Ten může být vázán jak ve vodě, tak i v různých hydroxylech. Na základ modelů s dosavadních zkušeností se pak dá říct, jaké je poměrové zastoupení vody,” upřesnil pro Novinky specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Ačkoli je známo, že na Marsu existuje voda, většina se nachází v chladných polárních oblastech planety jakožto led, tedy nikoli v kapalné formě. Vodní led se nenachází na povrchu poblíž rovníku, protože teploty zde nejsou dostatečně nízké, aby byl stabilní.

Uvnitř naší sousední planety tak mohou být větší zásoby vody, než jsme si mysleli, podotýká Evropská kosmická agentura (ESA) ve své zprávě.

„S TGO se můžeme podívat až jeden metr pod tuto prašnou vrstvu a vidět, co se skutečně děje pod povrchem Marsu - a především lokalizovat na vodu bohaté ‚oázy‘, které nebylo možné detekovat předchozími přístroji,“ poznamenal hlavní autor nové studie Igor Mitrofanov z Ústavu pro výzkum vesmíru Ruské akademie věd v Moskvě.

„FREND odhalil oblast s neobvykle velkým množstvím vodíku v kolosálním systému kaňonů Valles Marineris. Za předpokladu, že vodík, který vidíme, je vázán na molekuly vody, zdá se, že až 40 procent materiálu těsně pod povrchem v této oblasti tvoří voda,“ dodal.

Je třeba připomenout, že Roskosmos a ESA loni v březnu oznámily, že kvůli pandemii o dva roky odkládají start druhé etapy společné mise ExoMars: vyslání robotického vozítka ke zkoumání Marsu. Původně se speciální rover měl k Marsu vydat loni v létě.

Vozítko bude druhou etapou programu společného bádání evropských a ruských vědců na rudé planetě. První začala v březnu 2016, kdy se k Marsu vydala právě družice Trace Gas Orbiter s modulem Schiaparelli.

Zatímco aparát TGO se po půl roce zdárně usadil na plánované oběžné dráze, modul, který měl provádět průzkum na povrchu, se při neúspěšném přistání rozbil.

Po stopách minulého, nikoli současného života na Marsu pátrá aktuálně i rover Perseverance americké vesmírné agentury NASA. Toto vozítko je navíc prvním kosmickým přístrojem, který zaznamenává zvuky rudé planety. Především ale už rover začal odhalovat tajemství marsovského kráteru Jezero, kde přistál.

Podle všeho dokázal, že kráter byl skutečně dříve jezerem. Veškeré dosud zjištěné indicie nasvědčují tomu, že na Marsu kdysi mohl být život, resp. vhodné podmínky pro jeho uchování. Kráter Jezero na planetě je nyní nehostinnou promrzlou pouští. Vědci se nicméně i díky studiu současných fotografií ze sondy domnívají, že před 3,7 miliardy let byla oblast plná vody a mohla obsahovat život.

Navíc nyní tento robotický průzkumník odhalil na Marsu stopy dávné vulkanické činnosti. Nejnovější nález roveru naznačuje, že skalní podloží, po kterém projížděl od přistání, bylo kdysi tvořeno mj. i sopečnými lávovými proudy. Je tak vytvořeno z pozůstatků marsovského magmatu. Podle vědců to je „zcela nečekané“, napsala zpravodajská stanice CNN.

Nejprve se totiž mělo za to, že vrstvené horniny, které Perseverance vyfotografoval, byly sedimentární. Horniny, které rover zatím odebral, také odtajnily, že vícekrát interagovaly s vodou a některé z nich obsahují organické molekuly. Tyto objevy by mohly pomoci vytvořit přesnou časovou osu pro události, které se odehrály v kráteru Jezero.

Na Marsu se zároveň činí i malá helikoptéra. Americký vrtulníček Ingenuity svým nedávným 17. letem překonal milník 30 minut, které od únorového přistání na Marsu v jeho řídkém ovzduší celkem nalétal. Informovala o tom Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA.

V tuto chvíli má ale Ingenuity za sebou již 18. let v atmosféře Marsu. „Tento let trval okolo 125 sekund a vrtulníček urazil 230 metrů. Místem přistání je severní hranice oblasti South Séítah. Celkem již Ingenuity nalétal 33 minut a 10 sekund a urazil vzdálenost 3820 metrů,“ popsal Václavík na svém Twitteru.

Podle JPL už zařízení např. dokázalo vystoupat do 12metrové výšky či letět rychlostí až pět metrů za sekundu.

Na oběžné dráze Marsu operuje v současnosti také čínská orbitální sonda Tchien-wen 1, která navíc nedávno úspěšně změnila svou pozici při obíhání kolem Marsu, a to za účelem vylepšení dálkového průzkumu rudé planety.

Celá čínská mise Tchien-wen 1 se sondou, která sestává z tzv. orbiteru (obíhající družice), landeru (přistávacího modulu) a roveru (průzkumného robotického vozítka), byla zahájena 23. července 2020 startem rakety ze Země. Rover jménem Ču-žung sjel ze své přistávací plošiny na povrch Marsu letos 22. května.