Evropská raketa Vega dopravila na oběžnou dráhu satelity. Pomohl nosič z Brna

Raketa Vega byla po svém startu poháněna šest minut a 33 sekund třemi stupni pohonu.

Po této první fázi se třetí stupeň oddělil a následoval první zážeh horního stupně AVUM, který trval sedm minut a 51 sekund.

Po 36 minutách a šesti vteřinách balistické fáze zažehl AVUM znovu zhruba na minutu a 21 sekund, aby vypustil ve výšce 628 kilometrů hlavní satelit Pléiades Neo 3 od firmy Airbus Defence and Space se sídlem v Německu.

Jedná se o první družici s velmi vysokým rozlišením o hmotnosti 920 kilogramů, která je součástí nové konstelace satelitů Pléiades Neo určené k pozorování Země.

Následovaly další dva krátké zážehy, díky kterým raketa vypustila za necelé dvě hodiny po startu ve výšce 613 km zbývajících pět družic – malých satelitů včetně pozorovací mikrodružice Norsat-3 a čtyř minisatelitů (CubeSat) různých společností.

„Dispenser jsme tentokrát sestavili v konfiguraci, která je uzpůsobená pro pár menších družic a jeden velký satelit. Díky našemu nosiči se podařilo plně využít kapacitu rakety, která by za jiných okolností vynesla do vesmíru pouze jeden hlavní satelit. Takto se navíc náklady na cestu do vesmíru rozdělily mezi více subjektů,“ poznamenal generální ředitel SAB Aerospace Petr Kapoun.

Konstelace satelitů Pléiades Neo, kterou financuje společnost Airbus, bude podle společnosti Arianespace, která let uskutečnila a která provozuje mj. právě rakety Vega, znamenat posun v geolokaci. Satelity umožní pozorování Země zejména během přírodních katastrof.

Po neúspěchu z loňského podzimu, kdy se Vega zřítila nedlouho po vzletu do moře i se dvěma satelity, byl nynější start bezchybný, informovalo podle agentury AFP francouzské Národní centrum kosmického výzkumu (CNES).

Pro společnost Arianespace šlo letos o třetí start. Předtím zorganizovala dva vzlety rakety Sojuz z ruského kosmodromu Vostočnyj.

Raketa Vega od svých začátků v roce 2012 uskutečnila svoji 18. misi. Vývoj této rakety započal roku 1998, kdy se projekt lehkého nosiče Italské kosmické agentury (ASI) stal mezinárodním projektem pod dohledem Evropské kosmické agentury (ESA). Vývoj z 60 procent financovala ESA, z 25 procent Francie, na projektu se podílely i Belgie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.

Brněnští technici navíc aktuálně vyvíjejí i dispenser pro raketu Vega C. První prototyp začnou vyrábět v květnu, přičemž v březnu následujícího roku bude tento typ připraven k odletu. Odlišný bude v tom, že bude o 30 procent větší než současný dispenser, a tak pojme více družic.

Společnost nedávno v rámci jiného projektu splnila i požadované vibrační testy pro transportní kontejnery, které před cestou do vesmíru ochrání extrémně citlivé kamery. Znamená to posun do další fáze v přípravě vědecké mise Plato, jejímž úkolem je objevování a výzkum planet podobných Zemi mimo Sluneční soustavu, tzv. exoplanet.