Článek
Družice Gaia nám nyní umožňuje vytvořit zatím nejdokonalejší a nejlepší 3D obraz naší Galaxie čili Mléčné dráhy v historii astronomie. Dne 19. prosince 2013 odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na palubě ruské nosné rakety Sojuz. Na své palubě má mj. i rozkládací „slunečník“, konkrétně jde o sluneční štít o průměru 10 metrů, který pomáhal udržovat její citlivé pozorovací přístroje v dostatečném chladu.
Sonda postupně a opakovaně skenovala polohy asi 1,7 miliardy hvězd.
Nyní po 11 letech dokončily její přístroje sběr astrometrických dat (zejména jde o katalogizaci hvězd a přesná měření jejich poloh a pohybů), a to z důvodu téměř spotřebovaných zásob studeného dusíku pro raketové korekční motory družice. Její primární mise je tedy završena, jak informovala ESA.
Zaměstná vědce ještě na dlouho
Ještě do roku 2026 však bude vysílat na Zemi velké objemy vědeckých dat, která zaměstnají vědce z celého světa na desetiletí. Doposud byl katalog observatoře Gaia navštíven více než 580milionkrát, což vedlo k publikaci více než 13 000 vědeckých článků.
S novou technologií mezi světovou špičku. Natočili jsme vylepšenou kopuli v pražském planetáriu
V roce 2026 a někdy před koncem tohoto desetiletí přitom budou zveřejněny ještě dvě velké porce předtím stažených vědeckých dat.
📢 Gaia delivers the best Milky Way maps to date and takes its last starlight before spacecraft retirement.
— ESA Science (@esascience) January 15, 2025
But the science is far from over.
Discover what's coming next for the mission and how you could wave @ESAGaia farewell if you own a telescope 👉 https://t.co/6uKL9U3wfc pic.twitter.com/tg4XzFmB41
| Díky Gaie máme nyní nejlépe umělecky rekonstruovaný pohled na to, jak by naše Galaxie mohla vypadat pro vnějšího pozorovatele. Tento nový pohled na Mléčnou dráhu „shora“ či „z boku“ využívá data z observatoře Gaia, získaná během posledních cca deseti let, a přináší některé změny, pokud jde o tvar či dynamiku naší Galaxie. Dokonce i základní koncepty v této oblasti byly revidovány, např. rotace centrální příčky naší Galaxie, deformace disku, detailní struktura spirálních ramen a mezihvězdný prach v blízkosti Slunce. |
Sonda postupně a opakovaně skenovala polohy asi 1,7 miliardy hvězd, operovala přitom v tzv. Lagrangeovu bodu L2 v systému Slunce-Země, který se nachází ve stálé pozici vůči této dvojici těles - zhruba 1,5 milionu kilometrů za naší planetou, díváme-li se na ni od Slunce. Také detekovala některé základní fyzikální vlastnosti hvězd - např. jejich jasnost (intenzitu), teplotu a chemické složení.
Kromě toho Gaia přesně proměřila oběžné dráhy více než 150 000 asteroidů pohybujících se v naší Sluneční soustavě, také detekovala proudy velmi starých hvězd, které se kdysi připojily k naší Mléčné dráze.
Hvězdné pole skenovaly dva teleskopy, rotující spolu s družicí stabilně v rovině přesně kolmé na momentální směr ke Slunci. Za dobu své činnosti uskutečnila družice asi 15 300 otoček kolem své osy.
Astronomové objevili první dvojhvězdu poblíž supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy
Předchozí podobná astrometrická družice Hipparcos, která startovala do kosmu v roce 1989, takto zkatalogizovala „pouze“ 2,5 milionu nejjasnějších hvězd, navíc s mnohem menší přesností polohy.
Mise objevila i velkou černou díru
Jak připomínají vědci na webu, Gaia také objevila velkou černou díru o hmotnosti téměř 33násobku hmotnosti našeho Slunce, která se nachází méně než 2000 světelných let od Země, směrem k souhvězdí Orla. Jde dokonce o reprezentanta nového typu černých děr. Je to poprvé, co byla v Mléčné dráze spatřena takto velká černá díra hvězdného původu.
Gaia rovněž nalezla důkazy o v současnosti probíhající kolizi s trpasličí galaxií ležící směrem k souhvězdí Střelce.
Vědci předpokládají, že v datech družice Gaia také postupně objeví spoustu exoplanet, tedy planet obíhajících u jiných sluncí, dvojhvězd, vzdálených galaxií a kvasarů, a také mnoho supernov.
Češi pomohli odhalit další tajemství chování černých děr
ESA slibuje „lahůdku“
Než bude primární činnost družice v březnu 2025 formálně ukončena, ESA plánuje vytvořit „lahůdku“ pro všechny pozorovatele hvězd na Zemi, a to během jejích různých technických testů. Dotyčné testy mají za cíl dále vylepšit kalibraci družice Gaia, dozvědět se více o chování určitých technologií po letech ve vesmíru a také pomoci při navrhování budoucích vesmírných misí.
Gaia bude teď (vlivem změněné orientace observatoře) mnohem jasnějším objektem na nebi než dříve, takže i její pozorování pomocí malých dalekohledů bude mnohem jednodušší. Nicméně stále nebude viditelná pouhým okem. ESA také připravuje průvodce, jak Gaiu na obloze najít, a amatérští astronomové jsou zváni, aby se podělili o svá pozorování.
Jakmile budou v několika příštích týdnech dokončeny zmíněné technické testy, Gaia odletí dále od Slunce a bude uvedena na heliocentrickou oběžnou dráhu. ESA ji plánuje umístit daleko od sféry gravitačního vlivu Země, a deaktivovat, aby se tak zamezilo rádiovému rušení jiných satelitů a kosmických lodí.
Tento „veterán“ družicové astronomie, který dokázal přes 11 let přežít dopady mikrometeoritů i sluneční bouře, tak najde „zasloužený klid“.
Mise je každopádně, jak konstatuje mj. server Science Alert, jednoznačně úspěšná. Její milníky shrnul např. i web Sci.News.
Vědci odhalili první část podrobné 3D mapy vesmíru, kterou vytvořil kosmický dalekohled Euclid
