Evropané pili mléko už před 7400 lety, odhalili archeologové

Vědci objevili stopy mléka pomocí techniky, která se zaměřuje na bílkoviny ze zbytků živočišných tuků, takže je vhodná k určení doby, kdy se určitá potravina začala jíst nebo jinak používat.

V rámci výzkumu na Bristolské univerzitě v Británii analyzovali přes 4300 keramických nádob ze 70 pravěkých sídlišť, v nichž byly nalezeny zbytky jídla.

Výsledky odhalily značné rozdíly v používání mléka napříč celým regionem centrální Evropy, přičemž pouze v 65 procentech zkoumaných lokalit vědci objevili doklady o mléčných tucích v keramických nádobách.

Zjištění tím naznačuje, že používání mléka nebylo v době tzv. kultury s lineární keramikou mezi zemědělci všeobecně rozšířené.

„Je úžasné, že se nám podařilo přesně datovat samotný počátek využívání mléka lidmi v pravěku,“ prohlásila vedoucí autorka studie Emmanuelle Casanovaová.

„Rozvoj smíšeného hospodářství změnil stravování pravěkých lidí zavedením nových potravinových komodit, jako je mléko a mléčné výrobky, což pokračuje až do současnosti,“ dodala.

„Tento výzkum je nesmírně významný, protože předkládá nové poznatky o načasování hlavních změn ve způsobech získávání potravy, jak se vyvíjely v Evropě,“ poznamenal spoluautor studie Richard Evershed.

Podle něj to poskytuje jasný důkaz, že mléčné potraviny byly v raném neolitu v širokém oběhu, a to i přes rozdíly v rozsahu činnosti.

Studie byla zveřejněna v odborném magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Výzkumníci z Bristolské univerzity navíc v roce 2019 ohlásili své tehdejší zjištění, že malé děti pily mléko z lahviček již před více než 3000 lety, ale možná ještě výrazně dříve. Archeologové na to rovněž přišli díky stopám zvířecího tuku uvnitř nádobek vyrobených z hlíny.

Jak před třemi roky informovala zpravodajská stanice BBC, na základě toho lze usuzovat, že malé děti v době bronzové a železné dostávaly jako doplněk k mateřskému mléku i mléko zvířat, což mohlo přispět k nárůstu populace.