Evropa zažila nejteplejší říjen od začátku záznamů

Velké části Španělska, sever Itálie, dále pak Francie, Rakousko či Švýcarsko zažily rekordní teploty za říjen, uvádějí zástupci služby Copernicus v prohlášení, ze kterého citují zpravodajské agentury.

Copernicus je program pro dálkový průzkum Země, který řídí Evropská komise ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA).

Výrazně teplotně nadprůměrný říjen byl podle služby Copernicus na západě a jihu Evropy. Denní teplotní rekordy ale v říjnu padaly na řadě míst v Evropě. Představitelé zmíněného evropského programu připomínají, že i letošní léto bylo nejteplejší od začátku měření.

Podle mapy zveřejněné službou Copernicus (tweet níže) byly říjnové teploty výrazně nadprůměrné i na většině území České republiky a Slovenska - s výjimkou části Moravy a západního Slovenska, kde se přibližovaly k dlouhodobému průměru.

Mimo Evropu byl říjen znatelně teplejší i v Kanadě či na Sibiři. Naopak podprůměrné teploty panovaly v Austrálii, Antarktidě či na ruském Dálném východě.

Ve většině Evropy v říjnu panovalo zároveň vlhčí počasí, než je dlouhodobý průměr. Výjimku tvořily oblasti jižní Evropy a Kavkazu, kde naopak byly srážky podprůměrné.

Z jiné zprávy, kterou minulý týden zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), navíc vyplývá, že teploty v Evropě se za posledních 30 let zvýšily nejméně dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, což je nejvíce ze všech kontinentů. Trend rychlejšího oteplování za poslední tři desítky let podle vědců zřejmě způsobí mimořádná vedra, požáry a záplavy, které budou mít dopady na společnost, ekonomiku i ekosystémy.

Teploty se od roku 1991 do roku 2021 zvyšovaly v průměru o 0,5 stupně Celsia za jednu dekádu. Již nyní je možné pozorovat fyzické důsledky - alpské ledovce ztratily mezi lety 1997 a 2021 v průměru 30 metrů ze svého objemu, což přispívá ke zvyšování hladiny moří. V létě 2021 byly poprvé v historii zaznamenány srážky na nejvyšším bodě Grónska.

Jedním z důsledků klimatické krize je i ztráta lidských životů. Podle zprávy v roce 2021 vedlo mimořádné počasí - hlavně bouřky a záplavy - ke stovkám úmrtí, přímo zasáhlo přes půl milionu lidí a způsobilo ekonomické škody přesahující 50 miliard dolarů (1,2 bilionu Kč).

„Evropa představuje živý obraz oteplujícího se světa a připomíná nám, že i dobře připravené společnosti nejsou v bezpečí před dopady extrémního počasí,“ uvedl generální ředitel WMO Petteri Taalas.

„V tomto roce, stejně jako v roce 2021, byly velké části Evropy postiženy rozsáhlými vlnami veder a sucha, které podnítily požáry. V roce 2021 způsobily výjimečné povodně smrt a zkázu,“ dodal.

Podle zprávy bude tento trend pravděpodobně pokračovat a Evropu tak v budoucnu čeká více přírodních katastrof.

Ve zprávě je ale i několik pozitiv: mnoha evropským zemím se daří snižovat emise skleníkových plynů. V EU klesly od roku 1990 do roku 2020 o 31 procent. Evropa také podnikla několik kroků na ochranu lidí před nejhoršími dopady klimatické krize. Např. systémy varování před extrémním počasím ochránily přibližně 75 procent lidí, mnoho životů zachránily také akční plány na ochranu před vedry.

Existuje řada důvodů, proč se Evropa otepluje rychleji než jiné části světa. Mj. má vysoký podíl pevniny, která se ohřívá rychleji než moře. Arktida a obecně severní zeměpisné šířky jsou také celosvětově nejrychleji se oteplujícími oblastmi a poměrně velká část Evropy se v nich nachází.