Článek
Tým odborníků zmapoval po celé Evropě 85 tisíc přírodních lokalit. Databáze ReSurveyEurope obsahuje půl milionu záznamů a je největší databází svého druhu na světě.
Nyní pomůže lokálně i z celoevropského hlediska chránit rostliny, které jsou vytlačovány z přirozeného prostředí.
Kvete nádherně, ale na špatném místě. Kosmatcovník z Jižní Afriky zavlečený na španělskou pláž.
Situace se mění k horšímu vlivem člověka
Na pomoc čeká nejen v Čechách a na Moravě například kosatec sibiřský, který má nádherné fialové květy. Roste totiž na vlhkých loukách, kterých ale kvůli odvodňování ubývá.
Dobrovolníci pomáhají v Českém lese zachránit poslední masožravky
„Bohužel se situace mění k horšímu. Nejde o teoretizování, prostřednictvím databáze je to prokazatelné. Věšet hlavu je ale zbytečné. Rostlinám, alespoň většině z nich, stále můžeme pomoci,“ řekl Novinkám vedoucí projektu Milan Chytrý z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Kosatec sibiřský z nivní louky u Lednice na Břeclavsku. Těchto nivních luk ale ubývá - a s tím ubývá i kosatců.
Unikátní databáze vznikla poté, co se Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) obrátila na botaniky z Brna s výzvou, zda by nevytvořili celoevropskou analýzu změn diverzity rostlin a kvality přírodních biotopů.
„Scházela nám k tomu data. Oslovili jsme proto stovky botaniků a rostlinných ekologů s žádostí o pomoc při vytvoření databáze. A k našemu velkému překvapení se kolegové velmi aktivně pustili do práce. Jen díky tomu máme cenná data,“ uvedl Chytrý.
Zdůraznil, že se kolegové na sledovaná místa vydávali opakovaně s odstupem několika let, aby měli aktuální data, a databáze jasně ukázala na změny ve skladbě rostlin na daném místě. Využily se i staré záznamy. Nejstarším z nich je informace ze švýcarských Alp z roku 1911. Sumarizace velkého množství dat, která přicházela do Brna z celé Evropy, byla náročná.
Takto by louky měly vypadat - vzorový příklad z rumunských Karpat.
Pomoci může každý
Pěkně srovnaná data dávají ucelené informace nejen o vývoji přírody a rostlinných druhů v Evropě, ale i v Česku. Plyne z ní, že lesy jsou dnes hustší a stinnější než dříve, a proto z jejich podrostu mizí světlomilné rostliny.
Čeští vědci zveřejnili největší světovou databázi mikroskopických hub
Mnohé mokřady a rašeliniště byly odvodněny nebo vyschly, čímž zmizela další květena. Louky se neobhospodařují sečením nebo pastvou jako v minulosti. Zarůstají křovím a náletovými dřevinami, mizí pestré kytky a s tím i hmyz.
„Mizí rozdíly, zvětšuje se jednotvárnost. Rostlin, jako je kosatec sibiřský nebo kociánek dvoudomý, které potřebují naši pomoc, je více. Každý z nás může udělat něco malého a ono se to pak sejde,“ vysvětlil Chytrý.
Stačí podle něj nesekat trávníky šestkrát za letní prázdniny, nechat trávu vyšší a dát prostor původním rostlinám. Doporučuje se tzv. mozaiková seč tak, aby byl trávník zčásti zarostlý. Botanici doporučují vysévat „regionální semenné směsi“ a do skalek a na záhony vybírat spíše ve střední Evropě původní rostliny než exotické druhy.
Zachovalé pobřežní duny v Itálii. Jsou stále větší vzácností, protože těch s nepůvodními a do Evropy zavlečenými rostlinami je stále více.
Speciální laboratoř pomáhá ohroženým rostlinám, v Česku fungují jen tři
