Článek
Přímý přenos odhalení prvních - navíc plně barevných - obrázků z mise nedávno vypuštěného vesmírného dalekohledu zahájila ESA ve 14:15 SEČ.
Zobrazení vesmíru teleskopem Euclid je výjimečné díky jeho schopnosti vytvářet pozoruhodně ostrý obraz rozsáhlé části oblohy ve viditelném i infračerveném světle během jediného pozorování.
🤩Who would have thought the edge of darkness would be so dazzling?
— ESA Science (@esascience) November 7, 2023
🥁Introducing the first images from @ESA_Euclid!
5⃣ razor-sharp, wide & deep images that show Euclid is ready to uncover the secrets of the Universe.https://t.co/qEMZIhixSH and 🧵 👇 pic.twitter.com/PW6rmKqrVL
Nikdy předtím nebyl teleskop schopen vytvořit tak ostré astronomické snímky na tak velké ploše oblohy. Pět nových snímků ukazuje, že teleskop je připraven na své misi vytvořit dosud nejrozsáhlejší 3D mapu vesmíru a odhalit některá z jeho skrytých tajemství, uvádějí zástupci ESA.
Prvních pět snímků vesmíru očima sondy Euclid
Galaktická kupa v souhvězdí Persea
Snímek zobrazuje přibližně 1000 galaxií náležících do kupy v souhvězdí Persea a více než 100 tisíc dalších galaxií na vzdáleném pozadí.
Spirální galaxie IC 342
Jedné z prvních galaxií, kterou Euclid pozoroval, se přezdívá „Skrytá galaxie“ („Hidden Galaxy“, známá také jako IC 342 nebo Caldwell 5). Díky infračervenému zobrazení již Euclid odhalil klíčové informace o hvězdách v této galaxii, která je podobná naší Mléčné dráze.
Nepravidelná galaxie NGC 6822
Za účelem vytvoření 3D mapy vesmíru bude Euclid pozorovat světlo galaxií do vzdálenosti až 10 miliard světelných let. Tyto galaxie představují základní stavební kameny větších galaxií, jako je ta naše, a některé z nich lze dodnes najít v naší relativní blízkosti. Tato první nepravidelná trpasličí galaxie, kterou Euclid pozoroval, se nazývá NGC 6822 a nachází se nedaleko, pouhých 1,6 milionu světelných let od Země.
Kulová hvězdokupa NGC 6397
Tento třpytivý snímek ukazuje pohled teleskopu Euclid na kulovou hvězdokupu NGC 6397. Jedná se o druhou nejbližší kulovou hvězdokupu, která se nachází ve vzdálenosti přibližně 7800 světelných let od Země. Kulové hvězdokupy jsou souborem stovek tisíc hvězd, které drží pohromadě gravitace. Euclid je v současnosti jediný teleskop, který dokáže pozorovat celou kulovou hvězdokupu během jediného pozorování a zároveň v ní rozlišit takové množství hvězd.
Mlhovina Koňská hlava
V případě mlhoviny Koňská hlava, která je známá také jako Barnard 33 a je součástí souhvězdí Orion, teleskop Euclid zprostředkovává velkolepý panoramatický a detailní pohled. Vědci doufají, že při nových pozorováních této „hvězdné školky“ nalezne Euclid např. velký počet nepatrných a dosud nepozorovaných planet o hmotnosti Jupitera v období jejich nebeského zrodu.
„Chtěl bych poblahopřát a poděkovat všem, kteří se podíleli na uskutečnění této ambiciózní mise, jež je odrazem evropské kvality a mezinárodní spolupráce. První snímky pořízené sondou Euclid vyvolávají obdiv a připomínají nám, proč je důležité pokračovat ve výpravách do vesmíru a objevování jeho tajemství,“ nechal se slyšet generální ředitel ESA Josef Aschbacher.
Mise odstartovala v červenci
Evropský aparát Euclid do kosmu vynesla 1. července raketa Falcon 9 společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska.
„Detektiv temného vesmíru“. Mise Euclid o víkendu odstartovala, sonda žije
Dvoutunová sonda se tehdy vydala na zhruba měsíční cestu k tzv. druhému Langrangeově bodu (L2), který se nachází ve vzdálenosti asi 1,5 milionu km od Země. Odtud Euclid, pojmenovaný po řeckém matematikovi Euklidovi, sestaví trojrozměrnou mapu vesmíru, jež má zahrnovat dvě miliardy galaxií a bude odpovídat jedné třetině nebeské oblohy.
Kosmická loď je rovněž vybavena přístroji určenými k měření intenzity a spektra infračerveného světla z daných galaxií způsobem, který přesně určí jejich vzdálenosti.
Odborníci doufají, že díky této mapě odhalí stopy po temné hmotě a temné energii. Tyto dva jevy jsou pro kosmologii záhadou, odhaduje se však, že mají zásadní vliv na celý vesmír - bez nich vědci totiž nedokážou vysvětlit, jak vesmír funguje.
- Temná či skrytá hmota je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů. O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií. Většina se shoduje, že lze temnou hmotu ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou. Temná hmota neemituje elektromagnetické záření.
Mise Euclid v hodnotě 1,4 miliardy eur (asi 33 miliard Kč), na které evropská ESA spolupracuje mj. i s americkým vesmírným úřadem NASA, je naplánována na šest let.
Po několika testech se první snímky k vědcům dostaly právě teď. Standardní vědecké pozorování daného přístroje má začít na počátku příštího roku.
Profesor tvrdí, že vesmír může být dvakrát starší, než jsme si dosud mysleli
Jak v létě informovalo ministerstvo školství, české firmy se na projektu podílely zakázkami za téměř 100 milionů korun, které byly financovány z příspěvku MŠMT do Vědeckého programu ESA.