ESA zrušila kvůli Rusku letošní start mise na Mars. Rogozin hořce lituje

„Jako mezivládní organizace pověřená rozvojem a prováděním vesmírných programů při plném respektování evropských hodnot hluboce odsuzujeme lidské ztráty a tragické následky agrese vůči Ukrajině. Ačkoli si je ESA vědoma dopadu tohoto rozhodnutí na vědecký průzkum vesmíru, je to plně v souladu se sankcemi uvalenými na Rusko,“ stojí ve vyjádření ESA, podle nějž rozhodnutí zrušit start učinila tento týden rada agentury sídlící v Paříži.

Jak jsme dříve informovali, ESA již ke konci února pár dní po ruském útoku uvedla, že letošní start považuje za velmi nepravděpodobný.

Rada ESA tedy rozhodla o ukončení spolupráce s Roskosmosem na misi ExoMars 2022, brzy však mají být vyhodnoceny možnosti její realizace bez účasti Ruska – vyplývá to z informací od ESA, na které Novinky upozornil tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

„Je to velice hořký výsledek pro všechny nadšence pro vesmír,“ napsal ředitel Roskosmosu Rogozin na sociální síti Telegram. „Je to velmi politováníhodné,“ dodal.

Cílem programu ExoMars je hledat známky možné existence života na Marsu v minulosti, zkoumat na planetě změny vody a geochemického prostředí a zjišťovat atmosférické stopové plyny a jejich zdroje. Dalším z poslání programu je prověřit technologie pro budoucí mise zaměřené na přepravu vzorků z Marsu na Zemi.

Starty raket mířících na Mars lze provádět vzhledem ke vzájemné poloze Země a rudé planety jen jednou za 26 měsíců, a další příležitost pro vyslání vozítka tak nastane v roce 2024.

Letošní start byl plánovaný na září z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, nosným zařízením měla být ruská raketa Proton-M. Přerušení spolupráce s Roskosmosem tedy více než naznačuje, že letos start určitě nestihne proběhnout, i kdyby se našly jiné možnosti.

Raketa se zařízením programu ExoMars měla původně vzletět již v roce 2020, tehdy byl ale start odložen kvůli pandemii covidu-19 a nutnosti provést na strojích další testy.

Rogozin zároveň nedávno opět pohrozil, že důsledkem sankcí proti Rusku může být např. pád Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Pětisettunová stanice by se podle něj mohla zřítit „do moře nebo na zem“.