Hlavní obsah

ESA úspěšně vyzkoušela prototyp vlastního raketoplánu

Kourou
Aktualizováno

Evropská vesmírná agentura (ESA) poslala ve středu do vesmíru prototyp svého raketoplánu IXV (Intermediate eXpérimental Vehicle). Stroj odstartoval z jižní Ameriky a po stominutovém letu přistál v Tichém oceánu. Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně ho dopravila do vesmíru nosná raketa Vega.

ESA úspěšně otestovala prototyp svého raketoplánu

Článek

„Mise proběhla přesně podle plánu. Nemohlo to být lepší,“ prohlásil podle agentury AFP spokojený generální ředitel Evropské vesmírné agentury Jean-Jacques Dordain. Ačkoli podle projektového manažera ESA byl realizační tým trochu pozadu v tom, jak se raketoplán z oběžné dráhy vrátí.

Plán byl jasný: přejít na oběžnou dráhu, zůstat na oběžné dráze a vrátit se zpět. Mise měla zachytit pomocí senzorů umístěných na stroji vše, co se děje mimo plavidlo. Těleso IXV shromažďovalo informace o tom, jak vesmírné předměty dopadají zpět na Zemi.

Údaje pro počítačovou modelaci

Zaznamenávat údaje začne stroj v okamžiku sestupu, kdy ho obklopí horké plazma vytvořené během rychlého návratu. Tyto údaje budou využity při výzkumu materiálů a v počítačových modelech používaných k popisu energetické fyziky, když se objekt vrhá nadzvukovou rychlostí přes atmosférické plyny.

Vega s IXV odstartovala ve 14:40 SEČ, se čtyřicetiminutovým zpožděním, které způsobily problémy se systémem přenosu dat. Nosná raketa se podle informace na webu ESA oddělila ve výšce 340 kilometrů a experimentální raketoplán pokračoval ve stoupání sám až na 412 kilometrů, než zahájil sestup.

Hladké přistání

Na hladinu oceánu se nakonec snesl dvoutunový raketoplán na padácích, které byly nasazeny ve velmi pozdních fázích letu. Stroj ale přistál hladce na vodě. Potopení zabránily flotační balóny.

IXV podle ESA během autonomního letu testoval důležité systémy a shromažďoval údaje, které mají pomoci při dalším vývoji budoucích raketoplánů. ESA se snaží vyvinout vlastní opakovatelně využitelný vesmírný dopravní prostředek, s nímž by bylo možné přistát na ranvejích jako s letounem.

Využití takových raketoplánů by výrazně snížilo náklady kosmických letů a vědci by navíc mohli dopravovat na Zemi vzorky z jiných vesmírných těles, jako například z komet.

Program i s vývojem IXV podle Evropské vesmírné agentury stál kolem 150 miliónů eur (přes čtyři miliardy korun). Projekt evropského vesmírného člunu se podobá programu raketoplánů amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který skončil v roce 2011 po 30 letech využívání.

Výběr článků

Načítám