ESA podepsala kontrakt na úklid šrotu z orbity, účastní se i Česko

Během mise ClearSpace-1 se na oběžné dráze kolem Země setká úklidový satelit s adaptérem VESPA (Vega Secondary Payload Adapter), který na orbitě ve výšce zhruba 801 až 664 kilometrů zůstal v roce 2013 po letu raketového nosiče Vega.

Úklidová družice bude vypuštěna na nízké oběžné dráze ve výšce 500 kilometrů nad povrchem, kde provede zkoušku funkčnosti klíčových systémů. Následně vystoupá na setkání s adaptérem, který zachytí pomocí svých čtyř robotických ramen. Až se tak stane, řízeně s adaptérem vstoupí do atmosféry, kde obě zařízení zaniknou.

Konsorcium zabývající se vývojem daného přístroje povede startupová firma ClearSpace, která funguje při Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne. Chystanému satelitu se přezdívá z důvodu jeho zamýšlené funkce a vzhledu poměrně příhodně: „Klepeto” (The Claw).

„Odstraňování kosmického smetí bude v budoucnu žádané odvětví,” poznamenal šéf ESA Jan Wörner s tím, že evropská agentura chce být připravená.

Jak doplnil s odkazem na sovětské vypuštění první družice na oběžnou dráhu Země v roce 1957, takovéto smetí známe už od dob Sputniku. „Řada lidí si tehdy myslela, že Sputnik na obloze viděla. Ve skutečnosti to ale Sputnik nebyl, byly to vrchní stupně nosiče,” uvedl.

„Typickými příklady kosmického smetí jsou použité stupně raket a deaktivované satelity, patří k němu však i ztracené nástroje kosmonautů,“ připomnělo Německé středisko pro letectví a kosmonautiku. Největší část odpadu tvoří zbytky po explozích a srážkách.

Do vesmíru bylo za posledních šedesát let vysláno 5500 raket a daleko větší množství satelitů. „Existuje asi 23 tisíc objektů, o kterých víme, kde jsou. Ale je jich mnohem, mnohem víc,“ řekl Holger Krag, vedoucí programu vesmírné bezpečnosti ESA na kontrolním centru v německém Darmstadtu.

Celkově se podle něj pohybuje nad našimi hlavami šrot o váze asi osm a půl tisíce tun. „Neustále sledujeme, zda hrozí srážka (s funkčními družicemi),“ zdůraznil. I ty nejmenší kousky by mohly způsobit katastrofu, kdyby např. zasáhly Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Mohou navíc komplikovat kosmické lety.

Z toho důvodu se také ESA rozhodla, že odstranění kosmického smetí vyzkouší – navíc ve spolupráci se soukromými společnostmi. Tuto i další budoucí mise zastřešuje evropský projekt na odstraňování kosmického odpadu jménem ADRIOS (Active Debris Removal/In-Orbit Servicing), jehož cílem je ukázat, že lze vyčistit zemskou orbitu za relativně rozumnou cenu.

Do projektu, o kterém Novinky poprvé informovaly již před týdnem, se vedle Švýcarska zapojují firmy ze sedmi dalších zemí, a to z Česka, Velké Británie, Německa, Polska, Portugalska, Rumunska a Švédska.

„Česká účast na misi ADRIOS má hodnotu 0,5 milionu eur (přes 13 milionů Kč). České subjekty se zapojí do oblasti systémového designu a dodáním dílčích komponent pro vybrané elektronické subsystémy mise. Přesná podoba zapojení je předmětem stále probíhajících jednání,” odpověděl na dotaz Novinek vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací na ministerstvu dopravy Ondřej Šváb.

ESA si pro zkušební likvidaci kosmického smetí vybrala zhruba stokilogramový adaptér VESPA, protože má robustní konstrukci. V budoucnu by ale chtěla podniknout mise, kdy úklidový satelit zachytí složitější objekt, případně několik nefunkčních zařízení zároveň.

Podle Wörnera bude nadcházející mise jedinečná také v tom, že úklidový satelit zachytí zcela nereagující zařízení.

Vyhledávání a likvidace odpadu nejsou podle Kraga to jediné, co by firmy jako ClearSpace mohly v okolí Země dělat: „Mohly by také provádět opravy nebo tankování na oběžné dráze.“

Podle americké sítě Space Surveillance Network se okolo Země pohybovalo loni v říjnu dvacet tisíc umělých těles. Funkční satelity tvořily zhruba desetinu tohoto počtu (2218). Počet kousků odpadu menších než centimetr se loni v lednu odhadoval na 128 milionů. Mimoto krouží okolo Země 900 tisíc kusů šrotu o velikosti 1 až 10 cm a dalších 34 tisíc kusů, které jsou větší než 10 cm.