Článek
Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který pro kolektivní systémy Asekol, Ekolamp a Elektrowin zpracovala agentura Markent. Stejný průzkum se uskutečnil už v letech 2006 a 2008. Celý systém zpětného odběru v dnešní podobě v Česku funguje teprve od roku 2005 a začínal prakticky od nuly.
Nejčastěji se recyklují kopírky a lednice
Češi nejčastěji odevzdávají k recyklaci kopírky (63 %), ledničky (60 %) a elektrické sekačky na trávu (52 %). S tím, jak roste informovanost o celém systému zpětného odběru vysloužilých spotřebičů, ale také stoupají nároky Čechů na jeho komfortní fungování. Opakované průzkumy například ukazují, že o celé desítky procent klesá deklarovaná vzdálenost, kterou jsou lidé ochotni ujít nebo ujet s nefunkčním elektrospotřebičem na sběrné místo.
Co je to "distanční apekt"?
„Říkáme tomu distanční aspekt,“ vysvětluje Jiří Remr z Markentu a upřesňuje: „Malé spotřebiče jako třeba fény jsou obyvatelé ochotni dopravit průměrně na vzdálenost 1417 metrů, velké na 1475 metrů.“
Faktická průměrná vzdálenost nejbližšího sběrného dvora přitom činí 3138 metrů, k nejbližšímu prodejci, který zdarma odebere starý spotřebič, to mají české domácnosti v průměru 2806 metrů.
Sběrná síť je nicméně stále hustší. Dnes už zahrnuje 10 865 unikátních sběrných míst. Historicky první místo zpětného odběru bylo otevřeno před pěti lety na Ministerstvu životního prostředí ČR. Za tu dobu už trio neziskových společností Asekol, Ekolamp a Elektrowin zajistilo zpracování 150 tisíc tun odpadu.