Článek
Devětadvacetiletý Jered Chinnock má nohy paralyzované po nehodě na sněžném skútru v roce 2013. Na klinice Mayo v americkém státě Minnesota se s pomocí „chodítka“ opět dokázal hýbat.
Chirurgové pod vedením Kendalla Leeho mu do páteře umístili elektrodu napojenou na stimulátor implantovaný do břišní dutiny a vnější ovládací zařízení.
„Skutečnost, že jsme dokázali stimulovat jeho míchu, je podle nás stěžejní pro to, aby mohl pacient nad svými pohyby opět postupně získávat vědomou kontrolu,“ řekl Lee podle agentury AP.
Během celkem 113 rehabilitačních cvičení v průběhu následujícího roku vědci upravovali výkonnost stimulátoru, aby Chinnockovi umožňoval co největší samostatnost. Jak zmínil článek v Nature Medicine, muž v rámci terapie ušel dohromady 102 metrů.
Jednou jsme chodili a lékaři mi pomáhali jako obvykle. Najednou přestali a já udělala možná tři, čtyři další kroky.
Testovaná metoda nicméně nepředstavuje přímo „lék” – osoby, které postihlo ochrnutí nohou, sice dokázaly chodit, ale jen s opěrnými rámy či jinou pomocí.
„S chůzí to není tak, že bych prostě odložil vozíček a vyrazil,“ potvrdil pro AP Chinnock. „Avšak je tam i určitá naděje, pro mě i další lidi, že se možná dopracuju k tomu, abych mohl nechat vozíček a dojít si bez jakékoli pomoci aspoň k ledničce,“ dodal.
Se svými zkušenostmi se podělil i jiný pacient, konkrétně 23letá Kelly Thomasová, která se účastnila studie University of Louisville ve státě Kentucky. „Jednou jsme chodili a lékaři mi pomáhali jako obvykle. Najednou přestali a já udělala možná tři, čtyři další kroky. Do očí se mi vhrnuly slzy,“ přiznala.
Samostatně dokázal chodit ještě další pacient z její skupiny, u dalších dvou terapie tak úspěšná nebyla.
Využít zbytková nervová spojení
Léčby jsou součástí snahy vrátit osobám po poranění páteře kontrolu nad motorikou, dle lékařů představuje terapie s elektrickými stimulátory slibný přístup, který vyžaduje hlubší zkoumání.
„Jsem z toho nadšená,“ okomentovala to odbornice na rehabilitaci z Univerzity Johnse Hopkinse ve státě Maryland Cristina Sadowská, která se na výzkumu nepodílela. Upozornila však, že metoda s implantovaným stimulátorem nemá u každé osoby s poraněním páteře stejný efekt.
Vysvětlila, že metoda využívá zbytková nervová spojení, která nejsou po poškození míchy používána. Podle jedné teorie jsou nervy pod místem poškození sice nečinné, ale stále živé. Vysílání elektrických impulsů ve speciálních vzorcích by nefunkční obvody mohlo probudit a v kombinaci s důkladnou rehabilitací jim umožnit opět přijímat jednoduché příkazy.
Úspěšná rehabilitace je základ
„Jistého zotavení lze dosáhnout, jestliže máte správné podmínky,“ poznamenala na závěr profesorka Susan Harkemaová, která se zabývala studií v Kentucky. Mícha se podle ní opět naučí pracovat – ne tak dobře jako dříve, ale nějakým způsobem fungovat může.