Článek
K těmto zjištěním dospěl červnový výzkum mezi 1120 absolventy (tj. 53 % všech absolventů) magisterského stupně prezenčního studia Masarykovy univerzity, mapující jejich přechod do praktického života.
Podobně jako v minulých letech měla již v době výzkumu práci téměř jedna polovina absolventů, necelých 40 % absolventů si práci ještě hledalo a zbytek hodlal dále studovat v doktorském studiu, pobývat v zahraničí nebo se věnovat dalšímu vysokoškolskému studiu.
Míru obtížnosti nalezení práce hodnotili absolventi zhruba stejně jako v předchozím roce, podíl variant hodnotících tento proces jako velmi a poměrně obtížný zůstal na úrovni 24 %. Nástupní platy se v meziročním srovnání zvýšily zhruba o čtyři procenta a dosáhly tak úrovně 20 600 Kč (v loňském roce to bylo 19 800 Kč); typický nástupní plat absolventa byl ve výši 20 000 Kč.
Nejvyšší platy dostávají informatici a ekonomové
Nejvyšší platy dostávají zejména informatici a ekonomové a naopak s nejnižšími se zatím musí spokojit pedagogové a absolventi FSpS. Je to do značné míry způsobeno tím, že větší podíly informatiků i ekonomů směřují do soukromého sektoru, kde jsou platy vyšší než v sektoru veřejném. Ten absolventům nabízí průměrný plat na úrovni 18 300 Kč, zatímco soukromý sektor dává 23 100 Kč.
Při hledání zaměstnání se absolventi spoléhali zejména na své vlastní síly (60 %) a zhruba každý šestý absolvent dostal přímou nabídku zaměstnání od budoucího zaměstnavatele. V posledním ročníku studia totiž poměrně často nebo dokonce pravidelně pracovalo 58 % budoucích absolventů a v práci strávili zhruba osmnáct hodin týdně.
Čím dál víc absolventů hodnotí zaměstnání jako perspektivní
Podíl absolventů, kteří vidí své aktuální (budoucí) zaměstnání jako perspektivní, se postupně vyšplhal ze 73 % v roce 1996 na současných 87 %, což je druhá nejvyšší hodnota za dané období a ve vystudovaném oboru bude pracovat celkem 88 % absolventů; nejvěrnější oboru jsou již tradičně mladí lékaři, právníci a informatici.
Zhruba jedna třetina absolventů by měla zájem o práci v zahraničí, tento podíl zůstává v posledních letech prakticky konstantní. Absolventi by chtěli v zahraničí strávit zhruba dva roky a motivace zájmu o práci v cizině se za posledních pět let postupně přesouvá od vyšších výdělků k nefinančním motivacím jako je např. touha po poznání, rozvíjení jazykových dovedností, získání zahraničních zkušeností atd.
Podrobné výsledky průzkumu jsou veřejně dostupné na webu Poradenského centra MU.