Článek
Jak je efektivní projekt Zelená úsporám, který se rozjel v roce 2009 jako jeden z realizovaných podnětů Národní ekonomické rady vlády (NERV) k překonání dopadů krize?
Projekt přispěl k udržení či vzniku 19 tisíc pracovních příležitostí. Efekt tohoto čísla zvyšuje fakt, že se do projektu zapojily stovky domácích stavebních firem, rozložených po celé republice. Program má tedy význam pro lokální ekonomiky. V době krize a jejího doznívání, kdy zejména hrozilo, že dojde k výraznému (až dvacetiprocentnímu) propadu stavebnictví, se propad právě díky Zelené úsporám nepochybně zmírnil. To, že se na zateplování podílí asi polovinou nákladů i majitelé domů, znamená, že se do ekonomiky, kdy to bylo nejvíce potřeba, dostaly vedle samotných dotací i soukromé úspory a úvěrové zdroje. Program podporuje soutěžní prostředí, protože konkrétní firmu, která zakázku provedla, si vybírali samotní stavebníci.
V programu Zelená úsporám je zaevidováno 75 tisíc žádostí, schváleno je ale 35 tisíc žádostí. Žadatelé si stěžují na příliš dlouhé čekací doby a určitou nejistotu, zda vůbec bude projekt pokračovat. Nesnižuje to efekt projektu?
Dlouhé čekací doby nejsou samozřejmě pro konkrétní soukromé stavebníky příjemné. Na ekonomický přínos pro národní hospodářství, pokud se podaří projekt administrativně zlepšit, to zatím nemá negativní vliv. Vytvořil se totiž masivní poptávkový impulz, který navíc není financován z peněz daňových poplatníků.
Dotace občanům zatím pokrývá kolem 57 % nákladů. Jak stát získává prostředky na tyto dotace?
Spustily je výnosy z přebytků prodeje emisních povolenek. Největšími financiéry Zelené úsporám tak nejsou čeští daňoví poplatníci, ty program nestál ani korunu, ale Japonci a také další země nebo firmy, které povolenky poptávaly. Všichni kupující ovšem pozorně sledují, jak se tyto prostředky využívají, zda skutečně přispívají k ozeleňujícímu efektu, zda jsou využívány pro občany, ale i ve veřejném zájmu. Například na zateplování škol.
Proč jste jako člen NERV podporoval a podporujete Zelenou úsporám, a proč naopak stále nemůžete přijít na chuť podporám typu šrotovného?
Šrotovné a podobné projekty podporují dovoz výrobků, platíte jiným zemím, zahraničním firmám. Zelená úsporám pomáhá lokální ekonomice, podpoří domácí firmy, zajistí domácí pracovní místa, šetří energie a jako bonus snižuje emise klimatických plynů. Na klasických rozpočtových výdajích nás navíc zelená podpora nic nestála, investice do zateplování a výměna kotlů se ale významně podílely na výnosech DPH, daní z příjmů firem.
Jak je možné při zpětném pohledu na všechny náměty NERV, které se zrealizovaly, hodnotit právě program Zelená úsporám?
Troufám si tvrdit, že z hlediska multiplikačního efektu, z toho, jaký jedna investovaná koruna zajistila přínos národnímu hospodářství, asi nenajdeme lepší.
Měl by projekt pokračovat?
Když budou zdroje, tak rozhodně.
Kritici ale upozorňují, že projekt má nakonec „malý ozeleňovací efekt“, tedy množství CO2 se jeho realizací výrazně nesníží.
Snížení CO2, tedy „ozeleňovací efekt“, spíše chápu jako dobrý bonus. Jako ekonom za hlavní považuji efektivní spojení ekologie s ekonomikou. A to se v tomto projektu velmi dobře povedlo.
Program Zelená úsporám vedle zateplení podporuje i výměnu starých kotlů za kotle ekologické. Jaký je tady ozeleňující efekt?
Velmi vysoký, pokud se v nových kotlích topí štěpkou nebo rostlinnými peletkami a nahrazuje se tím spalování hnědého uhlí. V kotlích jsou čeští výrobci hodně konkurenceschopní, problémy může působit růst cen paliva, jež se kvůli bonusům za „zelenou“ elektřinu spaluje i ve velkých elektrárnách a teplárnách, což je nesmysl.