Ekologové sčítají modrásky, značkují je fixou

Znamená to, že už byl v předchozích dnech chycen a svůj kód dostal. Po opatrném uchycení pinzetou mu ho zapsali lihovou fixkou na křídla. Lapený modrásek se zase rychle vrací k poletování nad loukou, která je mu domovem.

Tímto způsobem probíhá sčítání modrásků bahenních a očkovaných, které v rámci své diplomové, respektive bakalářské práce provádějí v lokalitě na Kopečku a v Okřešicích u České Lípy dva studenti České zemědělské univerzity (ČZU) Barbora Svobodová a Martin Kolář.

„Číslování je sice trochu titěrná práce, musíme být opatrní, abychom motýla dobře zachytili, ale zapsaný kód křehkým křídlům motýlů nijak neubližuje a neomezuje je,“ vysvětlila Právu Barbora Svobodová.

ČZU takto sčítá a mapuje modrásky (i jiné druhy motýlů) na více lokalitách v Česku. Někde výzkum probíhá jako tady coby součást akademických prací, jinde je vyvolán stavební činností nebo je součástí výzkumu chráněných území.

„Cílem studií je zjistit početní stav motýlů na konkrétním místě i ověřit, jak se daří záchranné programy, zda konkrétní druh přibývá nebo ubývá. V případě investorů nám také pomáhají určit, zda některou louku nebo její část lze oželet nebo ne ve prospěch nějaké budoucí stavby,“ vysvětluje Vladimír Vrabec z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU.

Modrásci, které sčítají studenti na Českolipsku, mají velmi složitý životní cyklus. Žijí pravděpodobně jen několik dní a k vylíhnutí potřebují bylinu krvavec, do jejíchž květů kladou vajíčka, a také hostitelská mraveniště, kde je housenka motýla trpěna a krmena až do vylíhnutí z kukly.

I z toho důvodu počty populací modrásků v Česku kolísají. „Když jich je jeden rok hodně, tak si vyžerou zdroje, tedy ta mraveniště, kde parazitují, a další rok je logicky mravenců méně, a tudíž i méně modrásků, kteří se v těch mraveništích vyvíjejí,“ vysvětluje Vladimír Vrabec s tím, že obecně za posledních několik desítek let množství motýlů pokleslo.