Článek
Signály gravitačních vln se vědci snažili detekovat roky. O možné existenci jevu mluvil už před více než sto lety Albert Einstein ve své obecné teorii relativity.
Dosud však bylo ozvěnu gravitačních vln obtížné potvrdit kvůli jejich slabé intenzitě a rozsáhlým časovým intervalům. Až nyní vědci došli k objevu „hučení“ těchto vln proudících Mléčnou dráhou.
Předpoklad existence jevu nyní potvrdili astronomové pozorováním rotujících hvězd zvaných pulsary. Jde o mrtvé hvězdy, které se otáčejí až 700krát za sekundu a odrážejí paprsky světla ze svých magnetických pólů. Jejich záření přitom pomáhá vědcům odhalit gravitační vlny ze supermasivních černých děr.
Hawking měl pravdu. Černé díry se po srážce nezmenšují
Gravitační vlny totiž natahují a stlačují časoprostor mezi námi a pulsary a způsobují tak narušení pravidelného pulzování hvězd. Možné příčiny ozvěny - definitivně jistí si odborníci ještě nejsou - vysvětlují vědci sloučením supermasivních černých děr, které se postupně smršťují, nebo jako důsledek událostí po velkém třesku.
Výsledky výzkumu poskytl soubor dat NANOGrav shromažďovaný po dobu 15 let od července 2004 do srpna 2020 pomocí observatoře Arecibo, teleskopu Green Bank a observatoře Very Large Array. K podobným výsledkům došli také vědci v Číně, Indii, Evropě nebo Austrálii.
Poprvé vědci pozorovali gravitační vlny v kosmu jako takové v září roku 2015. Prostřednictvím Laserového interferometru gravitačních vln (LIGO) zachytili vlny při střetu dvou černých děr.
Einstein by měl radost. Atomové hodiny měří různě rychlé toky času v místech milimetr od sebe
