Článek
Einsteinova teorie relativity je postavena na tvrzení, že čas a prostor nejsou konstantní, jak by se na základě každodenní zkušenosti mohlo zdát. Podle něj byla jedinou pravou konstantou rychlost světla a čas může běžet tu rychleji, tu pomaleji v závislosti na tom, kde lidé jsou a jak rychle se pohybují.
Nyní podle britského listu Independent mohli vědci ověřit platnost Einsteinovy teorie přímo na zemském povrchu pomocí superpřesných atomových hodin, které měří čas s přesností na sekundu během 3,7 miliard let (doba trvání života na Zemi).
James Chin-Wen Chou s kolegy z amerického Národního ústavu pro standardy a postupy v kolorádském Boulderu srovnávali měření času na dvou takto přesných hodinách. Jedny z nich byly přitom umístěny o 30 centimetrů výše než ty druhé. A měření potvrdilo, že na vyšších hodinách plynul čas skutečně rychleji.
Pro příklad věk dvou bratrů, kteří by žili s výškovým rozdílem 30 centimetrů od sebe, by se po 79 letech lišil o 90 miliardtin sekundy.
Podle Choua se tak projevil vliv gravitace na plynutí času. Měření času v hodinách použitých při pokusu s přesností na miliardtinu sekundy je založeno na jemných vibracích atomů hliníku v elektrickém poli.
Teorii relativity představil Albert Einstein v letech 1905 a 1916. Dokázal, že Newtonovy zákony, do té doby považované za obecně platné, neplatí vždy. U objektů velikosti planet a hvězd není čas ani prostor neměnnou konstantou. Jediné, co je podle něj vždy stejné, je rychlost světla. Světlo se pohybuje stále stejně bez ohledu na to, jak rychle se pohybuje pozorovatel. Ostatní fyzikální veličiny, Einstein pracuje především s prostorem a časem, jsou relativní a vždy závisí na pozorovateli a na tom, vzhledem k čemu je vnímá. Žádný absolutní čas ani prostor neexistují. |