Článek
Nové nálezy, které představil přední egyptský archeolog a egyptolog Záhí Havás, se nacházejí v oblasti zádušního chrámu Hatšepsut v archeologické lokalitě Dér el-Bahrí v thébské nekropoli na západním břehu Nilu.
Hatšepsut byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479–1458 př. n. l. ve starověkém Egyptě.
- V lokalitě starověkého Vesetu (v řečtině Théby) se v současnosti rozkládá město Luxor, které je často označováno jako „největší muzeum světa pod otevřeným nebem“, jelikož se zde mj. nacházejí staroegyptské chrámové komplexy Karnak a Luxor. Na západním břehu řeky Nil je pak thébská nekropole, jejíž součástí jsou další chrámy, monumenty a hrobky.
Archeologové v Egyptě odhalili ve středu několik nálezů poblíž slavného města Luxor, včetně starověkých hrobek vytesaných ve skále a pohřebních šachet starých 3600 let.
Havásův tým, který na místě pracuje od roku 2022, odhalil mj. neporušenou část základové zdi údolního chrámu pohřebního komplexu královny Hatšepsut. Zádušní chrám Hatšepsut má jméno Džeser-Džeseru (Nejposvátnější z posvátných) a leží přesně v prodloužení osy hrobky této královny, která je v Údolí králů.
Vědci mají nové vysvětlení pro výkřik staroegyptské mumie: žena zřejmě zemřela v agonii
Odborníci našli též složitá umělecká díla vykreslená v živých basreliéfech a nápisech s pozoruhodně zachovanými barvami.
1500 zdobených kamenných bloků
Některé z přibližně 1500 nalezených zdobených kamenných bloků zobrazují královnu a jejího nástupce, faraona Thutmose III., jak vykonávají posvátné rituály.
„Toto je poprvé, co jsme objevili 1500 vyzdobených bloků. Jsou to nejkrásnější výjevy v barvách, jaké jsem kdy viděl,“ konstatoval Havás pro Reuters s tím, že dalším důležitým nálezem je vápencová deska nesoucí jméno správce a architekta Senenmuta, který na stavbu chrámu dohlížel.
Některé z reliéfů zobrazují Hatšepsut a jejího nástupce Thutmose III. Dalším z nálezů je vápencová deska nesoucí jméno správce a architekta Senenmuta, který na stavbu chrámu dohlížel.
Vědci rovněž v lokalitě Dér el-Bahrí identifikovali ve skále vytesané – a později vykradené – hrobky z období Střední říše (1938–1630 př. n. l.). Jednou z nich je hrobka královny Tetišeri, která se nachází na konci klenuté kaple s červenými nástěnnými malbami na vrstvě bílé malty.
Dále např. pohřební šachty s dřevěnými rakvemi označenými znakem 17. dynastie a také dětské hroby doplněné hliněnými hračkami. Vědci zmiňují i jednu rakev patřící malému dítěti, která zůstala po zhruba 3600 let neporušena.
Mezi artefakty objevené v těchto hrobkách patřily podle agentury AP kromě dětských hraček i bronzové mince s vyobrazením Alexandra Velikého z doby Ptolemaia I. (367–283), pohřební masky, které zakrývaly mumie, okřídlení skarabeové, korálky či pohřební amulety.
Archeologové našli v 63 hrobkách artefakty z poslední egyptské dynastie
Bolavá ramena i artróza čelistního kloubu. Český výzkum ukázal, co trápilo písaře ve starém Egyptě
